Jste zde

Osobní zájmena

Řečtina má osobní zájmena pouze pro 1. a 2. osobu sg. a pl. (já, ty, my, vy). Pro 3. osobu (on, ona, ono, oni, ony, ona) se používají zájmena, která mají vedle toho i jinou funkci (zejména funkci ukazovací). Osobní zájmena 1. a 2. osoby mají podobně jako v češtině kmeny v sg. a v pl. odlišné kmeny; v sg. mají tvary přízvučné a nepřízvučné (tj. příklonné), mezi jejichž použitím je obdobný rozdíl jako mezi použitím českých tvarů (např. "tě" a "tebe").



Deklinace osobních zájmen 1. a 2. os.



singulár
plurál
1.osoba 2.osoba 1.osoba 2.osoba
přízvučné nepřízvučné přízvučné nepřízvučné
nominativ
ἐγώ / já
σύ / ty
ἡμεῖς / my ὑμεῖς / vy
genitiv ἐμοῦ μου σοῦ σου ἡμῶν ὑμῶν
dativ ἐμοί μοι σοί σοι ἡμῖν ὑμῖν
akuzativ ἐμέ με σέ σε ἡμᾶς ὑμᾶς



Deklinace zájmen αὐτός, αὐτή, αὐτό a ἐκεῖνος, ἐκείνη, ἐκεῖνο

Místo osobních zájmen pro 3. osobu se často používá zájmeno αὐτός, αὐτή, αὐτό, které kromě významu "on, ona, ono" může mít také funkci vytýkací či zesilující ("sám, sama, samo", angl. "-self", něm. "selbst"), a ἐκεῖνος, ἐκείνη, ἐκεῖνο, které má také funkci ukazovacího zájmena "onen, ona, ono". Tato zájmena se skloňují téměř stejně jako substantiva a adjektiva 1. a 2. deklinace (vzory ὁ λόγος, τὸ δῶρον a ἡ ψυχή):

číslo pád αὐτός ἐκεῖνος
m. f. n. m. f. n.
sg. nominativ αὐτός αὐτή αὐτό ἐκεῖνος ἐκείνη ἐκεῖνο
genitiv αὐτοῦ αὐτῆς αὐτοῦ ἐκείνου ἐκείνης ἐκείνου
dativ αὐτῷ αὐτῇ αὐτῷ ἐκείνῳ ἐκείνῃ ἐκείνῳ
akuzativ αὐτόν αὐτήν αὐτό ἐκεῖνον ἐκείνην ἐκεῖνο


pl. nominativ αὐτοί αὐταί αὐτά ἐκεῖνοι ἐκεῖναι ἐκεῖνα
genitiv αὐτῶν αὐτῶν αὐτῶν ἐκείνων ἐκείνων ἐκείνων
dativ αὐτοῖς αὐταῖς αὐτοῖς ἐκείνοις ἐκείναις ἐκείνοις
akuzativ αὐτούς αὐτάς αὐτά ἐκείνους ἐκείνας ἐκεῖνα



Otázky a úkoly:

  1. Pokuste se najít a pojmenovat co nejvíce rozdílů mezi odpovídajícími si tvary osobních zájmen 1. a 2. os. sg. a také mezi jejich přízvučnými a nepřízvučnými tvary.
  2. Čím se od sebe liší řecké osobní zájmeno 1. os. pl. a 2. os. pl. v jednotlivých pádech?
  3. U zájmen αὐτός, αὐτή, αὐτό a ἐκεῖνος, ἐκείνη, ἐκεῖνο se maskulinum a femininum skloňuje zcela podle uvedených vzorů 1. a 2. deklinace. Ve kterých pádech a jak se neutrum těchto zájmen liší od odpovídajících tvarů vzoru τὸ δῶρον?

Zapamatujte si: Zájmeno αὐτός, αὐτή, αὐτό může mít ještě třetí funkci, a to ve spojení se členem: ὁ αὐτός, ἡ αὐτή, τό αὐτό znamená "tentýž, tatáž, totéž".