Jste zde

Souhlásky

Řecké souhlásky se čtou tak, jak je uvedeno v první tabulce. Zvláštní poznámku si zaslouží především písmeno gamma a sígma.

  1. gamma se čte ve většině případů jako "g", pouze před gamma, kappa, chí a ksí se čte jako české "n" ve slově "banka": Σφίγξ [sfinx] (Sfinga); ἄγγελος [angelos] (posel)
  2. sígma se čte jako "s", a to i mezi samohláskami: Μοῦσα [músa]; Ἰησοῦς [ijésús] (Ježíš)
  3. pravopisnou zvláštnost má písmeno , které se na začátku slova píše vždy s ostrým přídechem (aniž by bylo nutné to zdůrazňovat ve výslovnosti): ῥήτωρ [rétór] (řečník)
  4. théta se nečte jako anglické "th", ale spíše jako anglické "t" s velmi výrazným přídechem, tedy podobně, jako bychom vyslovili po
    sobě svázaně české hlásky "t" a "h".

A ještě jedna ryze praktická poznámka:

  • Pro první samostatné krůčky je dobré si uvědomit, že řečtina neměla hlásku "v", a že řecké "ν" se čte "n", ačkoli se zmíněnému českému písmenu podobá.