Jste zde

Srovnání aktivního, mediálního a pasivního významu

Aktivní význam: podmět označuje osobu, věc atd., od níž slovesný děj vychází:

Ὁ κύριος παιδεύει τὸν υἱόν. Pán (podmět, činitel) vychovává syna (předmět, cíl činnosti).

Mediální význam: podmět označuje osobu, věc atd., od níž aktivní děj vychází a kterou nějakým způsobem, přímo nebo nepřímo, zasahuje:

Ὁ υἱὸς παιδεύεται. Syn (gramatický podmět i logický předmět činnosti) se vzdělává. - medium přímé (činnost se týká podmětu přímo – podmět a předmět jsou totožné)

Ὁ κύριος παιδεύεται τὸν υἱόν. Pán (podmět, činitel) si vychovává syna (předmět). - medium prospěchové (činnost se netýká podmětu přímo, má předmět jiný, ale děje se ve prospěch podmětu)

Pasivní význam: podmět označuje osobu, věc atd., která je slovesným dějem zasažena, avšak není jeho zdrojem:

Ὁ υἱὸς παιδεύεται ὑπὸ τοῦ κυρίου. Syn (gramatický podmět i logický předmět činnosti) je vychováván pánem (činitel).

Pasivní význam se u tvarů mediálních prézentního kmene rozpozná od významu mediálního pouze podle kontextu. Při pasivním významu je podmět logickým předmětem činnosti, proto v takové větě nemůže figurovat žádné slovo, které by formou (pádem) a smyslem mohlo být předmětem; zároveň bývá při pasivním významu většinou vyjádřen činitel (tzv. agens) pasivního děje. Ten se v řečtině vyjadřuje nejčastěji předložkovou konstrukcí ὑπὸ + genitiv.