Jste zde

Perfektum

Úkol: Nejprve si zopakujte téma slovesné kmeny z úvodu ke konjugaci.

Perfektní kmen

Kromě tvarů tvořených od kmene prézentního a kmene aoristního, jejichž společným znakem je vyjadřování dějů a činností, existují v řečtině i tvary tvořené od kmene perfektního, jež vyjadřují především stav (stativnost a rezultativnost):

indikativ perfekta τέθνηκε "je mrtev"
ale ind. prézenta ἀποθνῄσκει "umírá"
ind. aoristu ἀπέθανε "zemřel"



Reduplikace

Charakteristickým příznakem perfektního kmene je tzv. reduplikace (zdvojka), která se na rozdíl od augmentu sekundárních časů objevuje nejen v indikativu, ale i v ostatních způsobech a také v neurčitých a jmenných tvarech (infinitivy a participia). Někdy je jí také říká epsílonová reduplikace, protože reduplikační samohláskou je ε:

indikativ perfekta aktiva πεπίστευκα
participium perfekta aktiva πεπιστεκώς
infinitiv perfekta aktiva πεπιστευκέναι

Podle způsobu tvoření se rozlišují dva základní typy reduplikace:

  • reduplikace úplná
  • reduplikace neúplná
  • reduplikace attická

Úplná reduplikace spočívá ve zdvojení počáteční souhlásky s vloženým ε. Aspirovaná souhláska θ, φ, χ se přitom nahrazuje odpovídající souhláskou neaspirovanou, tedy τ, π, κ. Úplná reduplikace se vyskytuje:

  • U slovesných kmenů začínajících na jednoduchou souhlásku (kromě ρ):
    λύω λέλυκα rozvázal jsem
    θύω τέθυκα obětoval jsem
    φιλῶ πεφίληκα mám v lásce
    χαίρω κεχάρηκα mám radost
  • U slovesných kmenů začínajících na skupinu dvou a více souhlásek, a to ražená + likvida nebo nazála: π, β, τ, δ, κ, γ + λ, ρ, μ, ν (tzv. mūta cum liquidā) vyjma skupinu γν-:
    γράφω γέγραφα napsal jsem (a mám napsáno)
    κράζω κέκραγα křičím
    πλουτίζω πεπλούτηκα zbohatl jsem (a jsem bohatý)

Neúplná reduplikace se tvarově podobá přímnožku. Vyskytuje se:

  • U slovesných kmenů začínajících na vokál:
    γαπῶ γάπηκα mám v lásce, miluji
    λπίζω λπικα doufal jsem (a doufám)
  • U slovesných kmenů začínajících na konsonant ρ, ζ, ξ, ψ nebo jinou konsonantickou skupinu než mūta cum liquidā nebo na γν-:
    ίπτω ρριφα vrhl jsem
    ζητῶ ζήτηκα vyhledal jsem
    ἀπο-στέλλω ἀπ-έσταλκα poslal jsem
    γι(γ)νώσκω ἔγνωκα poznal jsem
  • V některých zvláštních případech má neúplná reduplikace formu εἴ-:
    λέγω εἴρηκα řekl jsem
    λαμβάνω εἴληφα dostal jsem (a mám)

Při tzv. attické reduplikaci dochází ke zdvojení celé počáteční slabiky. V řečtině Nového zákona se hojně vyskytuje u slovesa ἀκουώ - slyším, které má perfektum ἀκήκοα - uslyšel jsem (ἀκ-ήκ-οα).

Zapamatujte si:

  • Pokud sloveso v prézentu začíná na , po neúplné reduplikaci se hláska zdvojuje: ίπτω - ρριφα
  • U předponových sloves se reduplikace umisťuje za předponu. Reduplikuje se totiž kmen: ἀπαγγέλλω - ἀπήγγελκα.



Funkce perfekta a překlad do češtiny

Perfektum vyjadřuje stav přítomný, vzešlý z děje minulého dokonavého, který svými následky trvá v okamžiku promluvy. Protože v češtině perfektum není, je nutné se při překladu uchylovat k různým náhradám. Můžeme použít:

  • minulý čas dokonavý
  • konstrukci typu "je mrtev"
  • konstrukci typu "má uděláno"
  • někdy i přítomný čas nedokovaný
perfektum děj minulý dokonavý stav přítomný
πεποίηκα udělal jsem mám uděláno
πεπαίδευκα vychoval jsem jsem vychovatelem

Řeckému perfektu se významově nejvíce blíží opisy "mám uděláno", "mám uvařeno"; v konkrétních kontectech obrat však působí dost neobratně a nelze ho tvořit ode všech sloves. Perfektum je možno interpretovat dvojím způsobem:

  • "udělal jsem, uvařil jsem" (perfektum aktivní)
  • "někdo uvařil pro mne", tj. "je uvařeno" (perfektum medio-pasivní)

Zapamatujte si:

V Novém zákoně se "stavový" význam perfekta uplatňuje méně. Perfektum se obvykle překládá pomocí minulého času dokonavého. Používalo se často jako výraznější, expresivnější ekvivalent aoristu:

  • Γιγνώσκετε τί πεποίηκα ὑμῖν; - Chápete, co jsem pro vás udělal ?