Jste zde

Věty obavné

Obavné věty jsou věty představující předmět slovesa, které vyjadřuje strach a obavu. V češtině mívají většinou spojku "aby" a kondicionál, nebo "že" a indikativ. V řečtině jsou to záporné konjunktivní věty bez spojky (spojku zastupuje záporka μὴ). Můžeme rozlišit dva případy podle toho, jedná-li se o obavu z toho, že se něco stane, nebo naopak z toho, že se něco nestane.

  1. Obavná věta se záporkou μὴ - překládá se "aby ne" nebo "že":
    • φοβούμενοι μὴ εἰς τὴν Σύρτιν ἐκπέσωσιν - ...a báli se, aby nenarazili na útesy (Syrtis - útesy u libyjského pobřeží) / že narazí na útesy (Sk 27,17)
    • φοβοῦμαι γὰρ, μή πως ἐλθὼν... εὕρω ὑμᾶς - Bojím se totiž, abych vás, až přijdu, nenašel... / že až přijdu, tak vás najdu... (2 Kor 12,20)
  2. Obavná věta se zdvojenou záporkou μὴ οὐ - překládá se "aby" nebo "že ne":
    • φοβοῦμαι, μή οὐ ἔλθῃ - Bojím se, že nepřijde. (V Novém zákoně se tato forma nikde nevyskytuje.)