Použití stupňovaných tvarů

Komparativ

Komparativ je tvar, kterým se vyjadřuje, že něco nebo někdo má vyšší míru vlastnosti než to, co se bere za základ srovnání. Přitom základem srovnání může být:

1. Jiná věc nebo osoba. - V takovém případě se základ srovnání vyjadřuje:
   • genitivem (tzv. genitiv srovnávací) τί ἰσχυρότερον λέοντος; - Co je silnější než lev? (Sd 14,18)
   • srovnávací částicí ἤ - νῦν γὰρ ἐγγύτερον ... ἡ σωτηρία ἢ ὅτε ἐπιστεύσαμεν - Nyní je naše spása blíže, než když jsme uvěřili (Řím 13,11)





2. Střed hodnotové stupnice, hodnotový standard. - V takovém případě se základ srovnání nevyjadřuje.

Superlativ

Superlativ je tvar, kterým se vyjadřuje, že něco nebo někdo má míru vlastnosti dosahující míry maxima. Přitom základem srovnání může být:

1. Skupina osob, druh nebo třída věcí apod. - V takovém případě se základ srovnání vyjadřuje genitivem (tzv. genitiv celkový). U takového genitivu může být někdy také předložka (nejčastěji ἐκ nebo ἀπο):
   • ὁ δὲ ὄφις ἦν φρονιμώτατος τῶν θηρίων τῶν ἐπὶ τῆς γῆς - Had byl nejchytřejší ze všech pozemských zvířat. (Gn 3,1)





2. Střed hodnotové stupnice, hodnotový standard. - V takovém případě se základ srovnání nevyjadřuje: ὁ φωστὴρ αὐτῆς ὁμοῖος λίθῳ τιμιωτάτῳ - Její jas se podobal předrahocennému kameni. (Zj 21,11)