Vztažná zájmena mají v řečtině podobně jako v češtině tvary, které rozlišují pád, číslo a jmenný rod. Jejich tvary odpovídají holým zájmenným koncovkám (např. u αὐτός, αὐτή, αὐτό) a všechny mají ostrý přídech.
|
singulár |
plurál |
| m. |
f. |
n. |
m. |
f. |
n. |
| nominativ |
ὅς |
ἥ |
ὅ |
οἵ |
αἵ |
ἅ |
| genitiv |
οὗ |
ἧς |
οὗ |
ὧν |
ὧν |
ὧν |
| dativ |
ᾧ |
ᾗ |
ᾧ |
οἷς |
αἷς |
οἷς |
| akuzativ |
ὅν |
ἥν |
ὅ |
οὕς |
ἅς |
ἅ |
Otázky a úkoly:
- Srovnejte tvary řeckých vztažných zájmen s koncovkami zájmena αὐτός, αὐτή, αὐτό.
- Čím se liší nom. a ak. sg. neutra vztažného zájmena od nom. sg. maskulina členu (ὁ)?
- Čím se liší nom. pl. feminina vztažného zájmena od nom. pl. feminina členu?
- Čím se liší nom. pl. maskulina vztažného zájmena od nom. pl. maskulina členu?
- Čím se liší ak. pl. maskulina vztažného zájmena od nom. sg. substantiva τὸ oὖς, τοῦ ὠτός - "ucho"?
- Čím se liší gen. sg. feminina vztažného zájmena od 2. sg. ind. impf. akt. slovesa εἰμί, εἶναι? (viz kapitolu o imperfektu)
- Čím se liší ak. sg. feminina vztažného zájmena od 3. sg. ind. impf. akt. slovesa εἰμί, εἶναι?