Jste zde

Kmeny -s-

Další skupinou jmen 3. deklinace jsou jména, jejichž kmen končí na souhlásku σ. Možná bychom měli spíše říci, že na σ končil, protože vlivem vývojových změn v řeckém jazyce se tato kmenová hláska ve většině tvarů ztratila. K σ-kmenům patří substantiva a adjektiva. Naprostá většina σ-kmenových substantiv jsou neutra (σ-kmenům jiných rodů se tu ani nebudeme věnovat) a všechna σ-kmenová adjektiva jsou dvojvýchodná.

Některé koncovky σ-kmenové deklinace jsou z důvodů hláskového vývoje řeckého jazyka mírně odlišné od koncovek ostatních kmenů 3. deklinace. V prehistorické době řeckého jazyka totiž zanikala souhláska σ všude tam, kde stála mezi samohláskami. Víte, že většina koncovek 3. deklinace začíná na samohlásku. Protože σ-kmeny měly kmen zakončený na -εσ nebo -οσ, dostávalo se u nich toto σ často do pozice mezi dvě samohlásky a mizelo. Po ztrátě σ stály vedle sebe dvě samohlásky. V attičtině, podobně jako v některých dalších dialektech, se takové dvojice samohlásek, které netvoří dvojhlásku, vyslovovaly spojitě a jejich zabarvení se navzájem ovlivňovalo. Tomuto jevu se říká stahování a důkladněji se mu věnujeme v kapitole o stahování samohlásek v souvislosti s časováním sloves samohláskových stažených.



Substantiva s-kmenů

Vzor τὸ γένος, τοῦ γένους - "rod"



singulár plurál
nominativ τὸ γένος τὰ γένη
genitiv τοῦ γένους τῶν γενῶν
dativ τῷ γένει τοῖς γένεσι
akuzativ τὸ γένος τὰ γένη
vokativ ὦ γένος ὦ γένη



Zapamatujte si: Podle vzoru τὸ γένος, τοῦ γένους se skloňují neutra, která mají v nom. sg. koncovku -ος a v gen. sg. koncovku -ους.

Poznámka: Jiné tvary má substantivum τὸ κρέας - "maso", které se někdy skloňuje jako σ-kmen (τοῦ κρέως, τῷ κρέᾳ, τὰ κρέα, τῶν κρεῶν, τοῖς κρέασι), jindy jako τ-kmen (τοῦ κρέατος...). Podobně se chová i τὸ κέρας, τοῦ κέρατος / τοῦ κέρως - "roh".



Adjektiva s-kmenů

Adjektiva σ-kmenů jsou dvojvýchodná. Tvar pro maskulinum a femininum je zakončen na -ης, pro neutrum na -ες.

Vzor ἀληθής, ἀληθές - "pravdivý"



singulár plurál
m. a f. n. m. a f. n.
nominativ ἀληθής ἀληθές ἀληθεῖς ἀληθῆ
genitiv ἀληθοῦς ἀληθοῦς ἀληθῶν ἀληθῶν
dativ ἀληθεῖ ἀληθεῖ ἀληθέσι ἀληθέσι
akuzativ ἀληθῆ ἀληθές ἀληθεῖς ἀληθῆ



Poznámka pro zvídavé: Stejně jako adjektivum ἀληθής se skloňují některá známá řecká vlastní jména, například Σωκράτης, Ἀριστοτέλης, Εὐριπίδης, Διογένης, Δημοσθένης apod. Obdobně, jen s malými odlišnostmi se skloňují vlastní jména končící na -κλῆς (Περικλῆς, Σοφοκλῆς... srov. Niederle §176.3, Smyth §265).

Úkoly:

  1. Zopakujte si pravidla pro deklinaci neuter (viz kapitolu o členu).
  2. Ověřte, které pravidlo u σ-kmenů dále platí a které vlivem fonologických změn platit přestalo.
  3. Všimněte si, v kterých tvarech se v důsledku fonologických změn liší koncovka σ-kmenů od pravidelných koncovek 3. deklinace (viz úvod do 3. deklinace)