První skupinu vzorů, kterou se budeme zabývat, představují vzory s kmenem zakončeným na raženou hlásku.

Zopakujte si z kapitoly o třídění hlásek:

1. Které souhlásky jsou souhlásky ražené?
2. Do jakých skupin se ražené souhlásky dělí a podle jakých kritérií?
3. Jak se jednotlivé druhy ražených souhlásek chovají ve futurálním kmeni?

Podle druhu ražené souhlásky existují ve 3. deklinaci tři skloňovací vzory pro maskulina a feminina.

Poznámka: Všimněte si charakteristického chování ražené kmenové souhlásky v těch pádech, kde po ní následuje koncovka začínající na -σ (nom., popř. vok. sg. a dat. pl.). Každá z ražených hlásek se chová stejně jako ve futuru.

Kmeny zadopatrové a retné (zakončené na -κ, -γ, -χ a -π, -β, -φ)

Vzor zadopatrových substantiv ἡ σάρξ, τῆς σαρκός - "tělo" (živého tvora) - má kmen σαρκ-.

Vzor retných ὁ Ἄραψ, τοῦ Ἄραβος - "Arab" - má kmen Ἄραβ-

	zadopatrové		retné kmeny
	singulár	plurál	singulár	plurál
nominativ	ἡ σάρξ	αἱ σάρκες	ὁ Ἄραψ	οἱ Ἄραβες
genitiv	τῆς σαρκός	τῶν σαρκῶν	τοῦ Ἄραβος	τῶν Ἀράβων
dativ	τῇ σαρκί	ταῖς σαρξί	τῷ Ἄραβι	τοῖς Ἄραψι
akuzativ	τὴν σάρκα	τὰς σάρκας	τὸν Ἄραβα	τοὺς Ἄραβας
vokativ	ὦ σάρξ	ὦ σάρκες	ὦ Ἄραψ	ὦ Ἄραβες

Zapamatujte si:

• Podle vzoru σάρξ, -κός se skloňují substantiva (maskulina a feminina), která v nom. sg. končí na -ξ a v gen. sg. mají koncovku -ος.
• U jiných vzorů může kmen končit na jinou zadopatrovou hlásku (-κ-, -γ-, nebo -χ-).
• Podle vzoru Ἄραψ, -βος se skloňují substantiva (maskulina a feminina), která v nom. sg. končí na -ψ a v gen. sg. mají koncovku -ος.
• U jiných vzorů může kmen končit na jinou retnou hlásku (-π-, -β-, nebo -φ-).

Kmeny zubné (zakončené na -τ, -δ, -θ)

Vzor pro maskulina a feminina ἡ ἐλπίς, τῆς ἐλπίδος - "naděje" - má kmen ἐλπίδ-.

Vzor pro neutra τὸ σῶμα, τοῦ σώματος - "tělo" (živého tvora), "těleso" (geometrické) - má kmen σώματ-

	mask. a fem.		neutr.
	singulár	plurál	singulár	plurál
nominativ	ἡ ἐλπίς	αἱ ἐλπίδες	τὸ σῶμα	τὰ σώματα
genitiv	τῆς ἐλπίδος	τῶν ἐλπίδων	τοῦ σώματος	τῶν σωμάτων
dativ	τῇ ἐλπίδι	ταῖς ἐλπίσι	τῷ σώματι	τοῖς σώμασι
akuzativ	τὴν ἐλπίδα	τὰς ἐλπίδας	τὸ σῶμα	τὰ σώματα
vokativ	ὦ ἐλπίς	ὦ ἐλπίδες	τὸ σῶμα	τὰ σώματα

Zapamatujte si:

• Podle vzoru ἐλπίς, -δος se skloňují substantiva (maskulina a feminina), která v nom. sg. končí na -ς a v gen. sg. mají koncovku -ος.
• U jiných vzorů může kmen končit na jinou zubnou hlásku (-τ-, -δ-, nebo -θ-).
• Zvláštní skupinu maskulin a feminin u zubných kmenů třetí deklinace tvoří substantiva, která jsou v nom. sg. paroxytona ("paroxytonon" viz kapitolu o přízvuku). Paroxytona zubných kmenů mají na rozdíl od vzoru ἡ ἐλπίς, -δος v ak. sg. koncovku -ν. V ostatních pádech jsou koncovky obou typů shodné. Nejfrekventovanějším slovem tohoto typu je v Novém zákoně ἡ χάρις, τῆς χάριτος - "milost, vděčnost", které má tedy ak. sg. tvar τὴν χάριν.
• Podle vzoru τὸ σῶμα, -ατος se skloňují substantiva (všechna jsou neutra), která v nom. sg. končí až na několik výjimek (uvedeny níže) na -μα a v gen. sg. mají zakončení -ατος.
• Kmenové -τ- vzoru τὸ σῶμα, -ατος mizí v nom., ak. a vok. sg., kde by se ocitlo na konci slova, protže na konci plnovýznamového řeckého slova může být pouze samohláska, nebo souhláska ν, ς, nebo ρ. Jiné hlásky na konci slova v řečtině stát nemohou.
• Důležité výjimky:
• Často se vyskytují zejména tři slova: τὸ φῶς, τοῦ φωτός - "světlo", τὸ ὕδωρ, τοῦ ὕδατος - "voda", τὸ oὖς, τοῦ ὠτός - "ucho"; dále se v biblických textech vyskytuje např. τὸ μέλι, τοῦ μέλιτος - "med".
• Tato slova se skloňují stejně jako τὸ σῶμα, -ατος, pouze v nom., ak. a vok. sg. mají jiné zakončení než -μα.

Úkoly:

1. Zopakujte si pravidla pro deklinaci neuter (viz kapitolu o členu).
2. Zopakujte si, jak se kombinují a skloňují substantiva s adjektivy (viz kapitolu Adjektiva 1. a 2. deklinace).

Příklad skloňování jména 3. deklinace s adjektivem 1. deklinace

Příklad skloňování slovního spojení ἡ δικαία ἐλπίς ("spravedlivá naděje"):

	singulár	plurál
nominativ	ἡ δικαία ἐλπίς	αἱ δίκαιαι ἐλπίδες
genitiv	τῆς δικαίας ἐλπίδος	τῶν δικαίων ἐλπίδων
dativ	τῇ δικαίᾳ ἐλπίδι	ταῖς δικαίαις ἐλπίσι
akuzativ	τὴν δικαίαν ἐλπίδα	τὰς δικαίας ἐλπίδας
vokativ	ὦ δικαία ἐλπίς	ὦ δίκαιαι ἐλπίδες

Další skupinou jmen 3. deklinace jsou substantiva, jejichž kmen končí na skupinu dvou souhlásek ντ. Je to velmi frekventovaná skupina, protože do ní patří většina řeckých participií (o nich dále). Všechna ντ-kmenová substantiva jsou maskulina. Pokud se u ντ-kmenů vyskytují také neutra, jsou to neutrální tvary participií a zájmenného adjektiva (o nich později). Feminina u ντ-kmenů nejsou žádná. V této kapitole budeme mluvit o dvou nejrozšířenějších skupinách ντ-kmenů, které se liší tím, jaká samohláska předchází před souhláskovou skupinou ντ.

Deklinace jmen se samohláskou ο před skupinou ντ

Vzor ὁ ἄρχων, τοῦ ἄρχοντος - "vladař, úředník, předák"

	singulár	plurál
nominativ	ὁ ἄρχων	οἱ ἄρχοντες
genitiv	τοῦ ἄρχοντος	τῶν ἀρχόντων
dativ	τῷ ἄρχοντι	τοῖς ἀρχoῦσι
akuzativ	τὸν ἄρχοντα	τοὺς ἄρχοντας
vokativ	ὦ ἄρχον	ὦ ἄρχοντες

Zapamatujte si:

• Podle vzoru ὁ ἄρχων, -οντος se skloňují maskulina, která mají v nom. sg. koncovku -ων a v gen. sg. koncovku -οντος.
• Dlouhé "ω" se v koncovce vyskytuje pouze v nom. sg.; v ostatních pádech je krátké "o".
• Nom. sg. nekončí na sígma (není tzv. sigmatický) - tvoří ho pouhý zdloužený kmen.
• Vok. sg. je roven pouhému kmeni, tentokrát nedlouženému.
• Skupina ντ zůstává v kmeni celá pouze tehdy, když za ní následuje nějaká koncovka, protože řecké slovo nemůže končit na hlásku τ. (Zopakujte si z kapitoly Ražené kmeny, z části "Zapamatujte si" u vzoru τὸ σῶμα, na které hlásky může končit řecké slovo.)
• Zakončení dat. pl. všech jmen, která se skloňují podle tohoto vzoru, je z důvodu hláskoslovných změn -ουσι (skupina ντ zmizela zcela).

Poznámka pro zvídavé: Existují také jména se samohláskou ο před skupinou ντ, která mají nom. sg. sigmatický. Jeho zakončení je pak analogické k dat. pl.: ὁ ὀδούς, τοῦ ὀδόντος - "zub".

Deklinace jmen se samohláskou α před skupinou ντ

Substantiv, která mají před ντ samohlásku α, není mnoho a nejsou příliš frekventovaná. Substantivum ὁ γίγας, τοῦ γίγαντος - "obr", které se používá jako vzor pro tento typ, se v Novém zákoně vůbec nevyskytuje. Přesto se tento typ ντ-kmenů vyskytuje velmi hojně, a to díky participiu sigmatického aoristu (o něm až v dalších kapitolách) a díky velmi frekventovanému zájmennému adjektivu πᾶς, πᾶσα, πᾶν - "každý, -á, -é; všechen, všechna, všechno", které v maskulinu a neutru náleží k těmto kmenům.

	singulár			plurál
	m.	f.	n.	m.	f.	n.
nominativ	πᾶς	πᾶσα	πᾶν	πάντες	πᾶσαι	πάντα
genitiv	παντός	πάσης	παντός	πάντων	πασῶν	πάντων
dativ	παντί	πάσῃ	παντί	πᾶσι	πάσαις	πᾶσι
akuzativ	πάντα	πᾶσαν	πᾶν	πάντας	πάσας	πάντα

Úkoly:

1. Zopakujte si znovu pravidla pro deklinaci neuter v kapitole o členu (pokud je ještě neovládáte) a ověřte, že platí i zde.
2. Než si přečtete následující odstavec, zkuste sami najít odpověď na otázku, podle jakého vzoru se skloňuje femininum πᾶσα.

Zapamatujte si:

• Nom. sg. maskulina je sigmatický, nom. sg. neutra sigmatický není.
• V nom. sg. maskulina a v dat. pl. maskulina a neutra se ντ před σ ztrácí podobně jako v dat. pl. u jmen typu ὁ ἄρχων, -οντος.
• Vok. sg. je roven většinou pouhému kmeni (ὦ γίγαν). U πᾶς, πᾶσα, πᾶν je ale stejný jako nominativ.
• Skupina ντ zůstává v kmeni pouze tehdy, když za ní následuje nějaká koncovka.
• Femininum πᾶσα se skloňuje podle vzoru pro alfa impurum: ἡ δόξα, -ης.

Další skupinou jmen 3. deklinace jsou jména, jejichž kmen končí na souhlásku -ν-. Tato skupina zahrnuje substantiva i adjektiva.

Substantiva ν-kmenů jsou maskulina a feminina. Lze je rozdělit do přehledné tabulky podle toho, jaké samohlásky se vyskytují před kmenovou souhláskou, a podle toho, jaká je jejich délka v jednotlivých pádech. Odborně se mluví o tzv. kvantitativních stupních kmenů. U ν-kmenů se vyskytují stupně dva:

1. kmen ve stupni plném - má před kmenovým -ν- samohlásku krátkou
2. kmen ve stupni dlouhém - má před kmenovým -ν- samohlásku dlouhou

kvalita samohlásky před kmenovou souhláskou	typ	kvantitativní stupeň kmene
		nominativ sg.	další pády sg. i pl.	vokativ sg.
samohláska kvality "e"	1	dlouhý stupeň (η)	dlouhý stupeň (η)	dlouhý stupeň (η)
	2	dlouhý stupeň (η)	plný stupeň (ε)	dlouhý stupeň (η)
	2b	dlouhý stupeň (η)	plný stupeň (ε)	plný stupeň (ε)
samohláska kvality "o"	3	dlouhý stupeň (ω)	dlouhý stupeň (ω)	dlouhý stupeň (ω)
	4	dlouhý stupeň (ω)	plný stupeň (ο)	dlouhý stupeň (ω)
	4b	dlouhý stupeň (ω)	plný stupeň (ο)	plný stupeň (ο)

Poznámka: Pro typy uvedené v šedých polích nebudeme zavádět zvláštní vzory, protože jejich výskyt je v Novém zákoně zanedbatelný. Oba typy se liší od typů 2 a 4 pouze tím, v jakém stupni je jejich kmen ve vok. sg. To záleží na jejich přízvuku v nom. sg.

Substantiva této skupiny 3. deklinace, u kterých dochází při skloňování ke střídání dlouhého a plného stupně a která jsou zároveň v nom. sg. oxytona, mají ve vok. sg. kmen ve stupni dlouhém: ὁ ποιμήν - ὦ ποιμήν ("pastýř"), zatímco substantiva těchto typů s jiným přízvukem v nom. sg. mají vokativ ve stupni plném: ὁ γείτων - ὦ γεῖτον ("soused").

1. a 2. typ

1. vzor ὁ Ἕλλην, τοῦ Ἕλληνος - "Řek" a 2. vzor ὁ ποιμήν, τοῦ ποιμένος - "pastýř"

	1. typ		2. typ
	singulár	plurál	singulár	plurál
nominativ	ὁ Ἕλλην	οἱ Ἕλληνες	ὁ ποιμήν	οἱ ποιμένες
genitiv	τοῦ Ἕλληνος	τῶν Ἑλλήνων	τοῦ ποιμένος	τῶν ποιμένων
dativ	τῷ Ἕλληνι	τοῖς Ἕλλησι	τῷ ποιμένι	τοῖς ποιμέσι
akuzativ	τὸν Ἕλληνα	τοὺς Ἕλληνας	τὸν ποιμένα	τοὺς ποιμένας
vokativ	ὦ Ἕλλην	ὦ Ἕλληνες	ὦ ποιμήν	ὦ ποιμένες

Zapamatujte si:

• Podle vzoru ὁ Ἕλλην, -ηνος se skloňují substantiva, která v nom. sg. končí na -ην a v gen. sg. mají koncovku -ηνος.
• Podle vzoru ὁ ποιμήν, -ένος se skloňují substantiva, která v nom. sg. končí na -ήν a v gen. sg. mají koncovku -ένος.

3. a 4. typ

3. vzor ὁ αἰών, τοῦ αἰῶνος - "věk, věčnost" a 4. vzor ἡ εἰκών, τῆς εἰκόνος - "obraz"

	3. typ		4. typ
	singulár	plurál	singulár	plurál
nominativ	ὁ αἰών	οἱ αἰῶνες	ἡ εἰκών	αἱ εἰκόνες
genitiv	τοῦ αἰῶνος	τῶν αἰώνων	τῆς εἰκόνος	τῶν εἰκόνων
dativ	τῷ αἰῶνι	τοῖς αἰῶσι	τῇ εἰκόνι	ταῖς εἰκόσι
akuzativ	τὸν αἰῶνα	τοὺς αἰῶνας	τὴν εἰκόνα	τὰς εἰκόνας
vokativ	ὦ αἰών	ὦ αἰῶνες	ὦ εἰκών	ὦ εἰκόνες

Zapamatujte si:

• Podle vzoru ὁ αἰών, τοῦ αἰῶνος se skloňují substantiva, která v nom. sg. končí na -ων a v gen. sg. mají koncovku -ωνος.
• Podle vzoru ἡ εἰκών, -όνος se skloňují substantiva, která v nom. sg. končí na -ών a v gen. sg. mají koncovku -όνος.
• Nominativ sg. všech ν-kmenových substantiv je nesigmatický.
• V dativu pl. před koncovkou mizí kmenové -ν-.

Adjektiva ν-kmenů

Velká část ν-kmenových adjektiv jsou adjektiva dvojvýchodná. Drtivá většina z nich končí v maskulinu a femininu na -ων a v neutru na -ον a patří k skloňovacímu typu 4b, u kterého dochází ke střídání dlouhého a plného stupně kmene (v neutru ke střídání nedochází, protože ta mají i v nom. sg. stupeň plný: -ον).

Vzor ἄφρων, ἄφρον - "nerozumný, pošetilý"

	singulár		plurál
	m. a f.	n.	m. a f.	n.
nominativ	ἄφρων	ἄφρον	ἄφρονες	ἄφρονα
genitiv	ἄφρονος	ἄφρονος	ἀφρόνων	ἀφρόνων
dativ	ἄφρονι	ἄφρονι	ἄφροσι	ἄφροσι
akuzativ	ἄφρονα	ἄφρον	ἄφρονας	ἄφρονα
vokativ	ἄφρον	ἄφρον	ἄφρονες	ἄφρονα

Další skupinou jmen 3. deklinace jsou substantiva, jejichž kmen končí na souhlásku ρ. Jsou to většinou maskulina. Podobně jako ν-kmeny je lze rozdělit podle toho, jak u nich dochází ke střídání kmenů ve stupni plném a dlouhém, a podle toho, zda se před kmenovou souhláskou vyskytuje samohláska s kvalitou "e", nebo "o".

Vzor ὁ ῥήτωρ, τοῦ ῥήτορος - "řečník" a ὁ σωτήρ, τοῦ σωτῆρος - "zachránce, spasitel"

	singulár	plurál	singulár	plurál
nominativ	ὁ ῥήτωρ	οἱ ῥήτορες	ὁ σωτήρ	οἱ σωτῆρες
genitiv	τοῦ ῥήτορος	τῶν ῥητόρων	τοῦ σωτῆρος	τῶν σωτήρων
dativ	τῷ ῥήτορι	τοῖς ῥήτορσι	τῷ σωτῆρι	τοῖς σωτῆρσι
akuzativ	τὸν ῥήτορα	τοὺς ῥήτορας	τὸν σωτῆρα	τοὺς σωτῆρας
vokativ	ὦ ῥῆτορ	ὦ ῥήτορες	ὦ σῶτερ	ὦ σωτῆρες

Zapamatujte si:

• Podle vzoru ὁ ῥήτωρ, -ορος se skloňují substantiva, která končí v nom. sg. na -ρ a mají v nom. sg. kmen ve stupni dlouhém, zatímco ve všech ostatních pádech mají kmen ve stupni plném.
• Podle vzoru ὁ σωτήρ, -ῆρος se skloňují substantiva, která končí v nom. sg. na -ρ a mají ve všech pádech kromě vok. sg. kmen ve stupni dlouhém.
• Nominativ sg. těchto ρ-kmenů je nesigmatický.
• Ve vok. sg. se přízvuk u většiny všech ρ-kmenů přesouvá co nejdále od konce.

Několik nepravidelných ρ-kmenů představují slova s velmi hojným výskytem, a proto je třeba věnovat velkou pozornost skloňování substantiv na následujících stránkách.

Další skupinou jmen 3. deklinace jsou jména, jejichž kmen končí na dvojhlásku ευ.

Vzor ὁ βασιλεύς, τοῦ βασιλέως - "král, císař"

	singulár	plurál
nominativ	ὁ βασιλεύς	οἱ βασιλεῖς
genitiv	τοῦ βασιλέως	τῶν βασιλέων
dativ	τῷ βασιλεῖ	τοῖς βασιλεῦσι
akuzativ	τὸν βασιλέα	τοὺς βασιλεῖς
vokativ	ὦ βασιλεῦ	ὦ βασιλεῖς

Zapamatujte si:

• Podle vzoru ὁ βασιλεύς, -έως se skloňují substantiva, která mají v nom. sg. koncovku -εύς a v gen. sg. koncovku -έως.
• Všechna substantiva podle tohoto vzoru jsou maskulina.
• Všechna substantiva podle tohoto vzoru jsou v nom. sg. oxytona.
• Kmenová dvojhláska ευ zůstává jen v nom. a vok. sg. a v dat. pl., v ostatních pádech je pouhé ε.

Poznámka: Mimo Nový zákon je možné se setkat s původně atickými tvary pro nom. pl. (οἱ βασιλῆς) a ak. pl. (τοὺς βασιλέας)

Další skupinou jmen 3. deklinace jsou jména, jejichž kmen končí na samohlásku ι, nebo υ. Tato skupina zahrnuje rovněž substantiva i adjektiva. Některé koncovky jsou vlivem jazykového vývoje řečtiny mírně odlišné od koncovek, které jsme uváděli v úvodu do 3. deklinace.

Deklinace substantiv

Vzor ἡ πόλις, τῆς πόλεως - "město, obec" pro ι-kmeny a vzor ὁ ἰχθύς, τοῦ ἰχθύος - "ryba" pro υ-kmeny

	ι-kmeny		υ-kmeny
	singulár	plurál	singulár	plurál
nominativ	ἡ πόλις	αἱ πόλεις	ὁ ἰχθύς	οἱ ἰχθύες
genitiv	τῆς πόλεως	τῶν πόλεων	τοῦ ἰχθύος	τῶν ἰχθύων
dativ	τῇ πόλει	ταῖς πόλεσι	τῷ ἰχθύϊ	τοῖς ἰχθύσι
akuzativ	τὴν πόλιν	τὰς πόλεις	τὸν ἰχθύν	τοὺς ἰχθύας
vokativ	ὦ πόλι	ὦ πόλεις	ὦ ἰχθύ	ὦ ἰχθύες

Úkol: Srovnejte koncovky vzoru ἡ πόλις, -εως s koncovkami v tabulce v úvodu do 3. deklinace.

Zapamatujte si:

• Podle vzoru ἡ πόλις, -εως se skloňují substantiva, která mají v nom. sg. koncovku -ις a v gen. sg. koncovku -εως.
• Podle vzoru ὁ ἰχθύς, -ύος se skloňují substantiva, která mají v nom. sg. koncovku -υς a v gen. sg. koncovku -υος.
• Substantiva podle vzoru ἡ πόλις, -εως jsou až na výjimky feminina.
• Substantiva podle vzoru ὁ ἰχθύς, -ύος jsou maskulina nebo feminina.
• Ak. sg. má koncovku -ν, vok. sg. je roven pouhému kmeni.
• U ι-kmenů zůstává kmenové ι pouze v nom., ak. a vok. sg., v ostatních pádech ho nahrazuje ε.

Poznámka: Dvě tečky nad samohláskou (τῷ ἰχθύϊ  v dat. sg.) v řečtině označují samohlásku, která netvoří s předchozí samohláskou dvojhlásku. Tvar ἰχθύϊ je tedy tříslabičný.

Adjektiva υ-kmenů

Adjektiva υ-kmenů jsou trojvýchodná.
Vzor εὐθύς, εὐθεῖα, εὐθύ - "rovný, přímý"

	singulár			plurál
	m.	f.	n.	m.	f.	n.
nominativ	εὐθύς	εὐθεῖα	εὐθύ	εὐθεῖς	εὐθεῖαι	εὐθέα
genitiv	εὐθέος	εὐθείας	εὐθέος	εὐθέων	εὐθειῶν	εὐθέων
dativ	εὐθεῖ	εὐθείᾳ	εὐθεῖ	εὐθέσι	εὐθείαις	εὐθέσι
akuzativ	εὐθύν	εὐθεῖαν	εὐθύ	εὐθεῖς	εὐθείας	εὐθέα

Otázky a úkoly:

1. V kterých pádech se koncovky maskulina εὐθύς shodují s koncovkami vzoru ἡ πόλις, -εως a v kterých se naopak liší?
2. V kterých pádech se koncovky maskulina εὐθύς shodují s koncovkami vzoru ὁ ἰχθύς, -ύος a v kterých se naopak liší?
3. Podle jakého vzoru první deklinace se skloňuje femininum εὐθεῖα?

Další skupinou jmen 3. deklinace jsou jména, jejichž kmen končí na souhlásku σ. Možná bychom měli spíše říci, že na σ končil, protože vlivem vývojových změn v řeckém jazyce se tato kmenová hláska ve většině tvarů ztratila. K σ-kmenům patří substantiva a adjektiva. Naprostá většina σ-kmenových substantiv jsou neutra (σ-kmenům jiných rodů se tu ani nebudeme věnovat) a všechna σ-kmenová adjektiva jsou dvojvýchodná.

Některé koncovky σ-kmenové deklinace jsou z důvodů hláskového vývoje řeckého jazyka mírně odlišné od koncovek ostatních kmenů 3. deklinace. V prehistorické době řeckého jazyka totiž zanikala souhláska σ všude tam, kde stála mezi samohláskami. Víte, že většina koncovek 3. deklinace začíná na samohlásku. Protože σ-kmeny měly kmen zakončený na -εσ nebo -οσ, dostávalo se u nich toto σ často do pozice mezi dvě samohlásky a mizelo. Po ztrátě σ stály vedle sebe dvě samohlásky. V attičtině, podobně jako v některých dalších dialektech, se takové dvojice samohlásek, které netvoří dvojhlásku, vyslovovaly spojitě a jejich zabarvení se navzájem ovlivňovalo. Tomuto jevu se říká stahování a důkladněji se mu věnujeme v kapitole o stahování samohlásek v souvislosti s časováním sloves samohláskových stažených.

Substantiva s-kmenů

Vzor τὸ γένος, τοῦ γένους - "rod"

	singulár	plurál
nominativ	τὸ γένος	τὰ γένη
genitiv	τοῦ γένους	τῶν γενῶν
dativ	τῷ γένει	τοῖς γένεσι
akuzativ	τὸ γένος	τὰ γένη
vokativ	ὦ γένος	ὦ γένη

Zapamatujte si: Podle vzoru τὸ γένος, τοῦ γένους se skloňují neutra, která mají v nom. sg. koncovku -ος a v gen. sg. koncovku -ους.

Poznámka: Jiné tvary má substantivum τὸ κρέας - "maso", které se někdy skloňuje jako σ-kmen (τοῦ κρέως, τῷ κρέᾳ, τὰ κρέα, τῶν κρεῶν, τοῖς κρέασι), jindy jako τ-kmen (τοῦ κρέατος...). Podobně se chová i τὸ κέρας, τοῦ κέρατος / τοῦ κέρως - "roh".

Adjektiva s-kmenů

Adjektiva σ-kmenů jsou dvojvýchodná. Tvar pro maskulinum a femininum je zakončen na -ης, pro neutrum na -ες.

Vzor ἀληθής, ἀληθές - "pravdivý"

	singulár		plurál
	m. a f.	n.	m. a f.	n.
nominativ	ἀληθής	ἀληθές	ἀληθεῖς	ἀληθῆ
genitiv	ἀληθοῦς	ἀληθοῦς	ἀληθῶν	ἀληθῶν
dativ	ἀληθεῖ	ἀληθεῖ	ἀληθέσι	ἀληθέσι
akuzativ	ἀληθῆ	ἀληθές	ἀληθεῖς	ἀληθῆ

Poznámka pro zvídavé: Stejně jako adjektivum ἀληθής se skloňují některá známá řecká vlastní jména, například Σωκράτης, Ἀριστοτέλης, Εὐριπίδης, Διογένης, Δημοσθένης apod. Obdobně, jen s malými odlišnostmi se skloňují vlastní jména končící na -κλῆς (Περικλῆς, Σοφοκλῆς... srov. Niederle §176.3, Smyth §265).

Úkoly:

1. Zopakujte si pravidla pro deklinaci neuter (viz kapitolu o členu).
2. Ověřte, které pravidlo u σ-kmenů dále platí a které vlivem fonologických změn platit přestalo.
3. Všimněte si, v kterých tvarech se v důsledku fonologických změn liší koncovka σ-kmenů od pravidelných koncovek 3. deklinace (viz úvod do 3. deklinace)