Konjugace

Řecký slovesný systém se vyznačuje velkým bohatstvím kategorií, tvarů a významů. U řeckého slovesa se rozlišují:

  • 3 osoby (jako v češtině)
  • 2 čísla (jako v češtině: singulár a plurál)
  • 4 způsoby (indikativ, imperativ, konjunktiv a optativ)
  • 6 časů (prézens, imperfektum, futurum, aorist, perfektum, plusquamperfektum)
  • 3 slovesné rody (aktivum, medium a pasivum)



Slovesné kmeny

Pro pochopení struktury řeckého slovesného systému a orientaci v něm je velmi důležitý pojem kmene. Řečtina má slovesných kmenů více. Řecké kmeny jsou nositeli vidových rozdílů, protože řecké sloveso vyjadřuje kromě času i vid. Proto se mluví o kmenech časově-vidových. Vedle prézentního kmene v řečtině existují ještě tři další kmeny: aoristový, perfektní a futurální. Od těchto kmenů se tvoří tzv. primární a sekundární časy - sekundární časy jsou vždy minulé, primární minulé nejsou:

čas kmen prézentní kmen aoristový kmen perfektní kmen futurální
primární indikativ prézentu chybí indikativ perfekta indikativ futura
sekundární indikativ imperfekta indikativ aoristu indikativ plusquamperfekta chybí



Prézens

V této kapitole se budeme věnovat indikativu, infinitivu a imperativu prézentu. Všechny tyto tvary (a ještě některé další) se tvoří od tzv. prézentního kmene, který získáme odtržením koncovky 1. os. singuláru indikativu prézentu aktiva (to je tvar, ve kterém se řecké sloveso obvykle uvádí ve slovnících řečtiny, zatímco ve slovnících češtiny se slovesa uvádějí v infinitivu).

Vzor: λύω ("rozvazuji") - kmen λύ-, koncovka

Podle vzoru λύω se časují thematická slovesa, jejichž kmen končí na dvojhlásku či samohlásku jinou než -a, -e, -o (tzv. samohlásková slovesa) nebo na souhlásku (souhlásková slovesa).

Thematická slovesa jsou slovesa, která mají v prézentních tvarech tzv. thematický (kmenový) vokál, což je samohláska -e- nebo -o- vložená mezi kmenem a koncovkou: λύ - ο - μεν; λύ - ε - τε (u některých tvarů prézenta však přítomnost tohoto vokálu není zřetelná: λύω , λύω ); vedle nich existují athematická slovesa, která jsou bez kmenového vokálu (nefrekventovanější je sloveso εἰμί, εἶναι: ἐσ - μεν; ἐσ - τε ).

Indikativ prézentu vyjadřuje děj přítomný nedokonavý, imperativ prézentu nedokonavý rozkaz:

φέρω "nesu", κηρύσσω "zvěstuji, ohlašuji, hlásám", γράφω "píšu", δοκιμάζω "zkoumám, zkouším", φέρε  "nes", κήρυσσε "zvěstuj", γράφε "piš", δοκίμαζε "zkoumej, zkoušej"



Aktivum

Následující tabulka ukazuje tvary prézentu aktiva u vzoru λύω "rozvazuji"; pro názornost uvádíme koncovky odděleně od kmene:

osoba indikativ imperativ infinitiv
singulár plurál singulár plurál
1. λύ-ω rozvazuji λύ-ομεν rozvazujeme



λύ-ειν

rozvazovat
2. λύ-εις rozvazuješ λύ-ετε rozvazujete λῦ-ε rozvazuj λύ-ετε rozvazujte
3. λύ-ει rozvazuje λύ-ουσι rozvazují





Zapamatujte si:

  • Při vyjadřování záporu stojí u indikativu a infinitivu záporka οὐ, u imperativu μή: οὐ λύω "nerozvazuji", μὴ λῦε "nerozvazuj"
  • Slovesné kmeny vyjadřují v řečtině nejen čas, ale i vid (aspekt). Proto se tyto kmeny označují jako časově-vidové, přestože svým názvem připomínají pouze časovou složku; tvary tvořené od prézentního kmene se překládají nedokonavě (tj. "rozvazuji", a nikoli "rozvážu").

Otázky:

  1. Který prézentní tvar slovesa λύω může mít více významů?
  2. Jak se liší zápor u sloves v řečtině a v češtině?



Medium

Řecké medium je slovesný rod, který se do češtiny překládá pomocí zvratných slovesných tvarů. Podle toho se rozlišují dvě použití media:

  1. akuzativní (neboli přímé), které odpovídá českému slovesu se zvratným zájmenem v akuzativu: λύομαι "rozvazuji se"
  2. dativní (neboli nepřímé či prospěchové), které odpovídá českému slovesu se zvratným zájmenem v dativu: λύομαι "rozvazuji si"

U prézentního kmene jsou pouze tvary aktivní a mediální, zvláštní tvary pro pasivum neexistují. Mediální tvary tu mají význam pasivní i mediální (proto se někdy hovoří o medio-pasivu):

mediální tvar λύομαι 1. "jsem rozvazován" (pasivum)
2. "rozvazuji se, rozvazuji si" (medium)

Zda mají medio-pasivní tvary v konkrétním textu význam pasivní, nebo mediální, se musí rozhodnout na základě kontextu.

Poznámka pro zvídavé: V prézentu, v imperfektu, v perfektu a plusquamperfektu má řečtina pro vyjádření media i pasiva tvary společné (původem mediální), ve futuru a aoristu jsou mediální a pasivní tvary odlišeny.



Následující tabulka ukazuje tvary prézentu media; pro názornost uvádíme koncovky opět odděleně od kmene:

osoba indikativ imperativ infinitiv
singulár plurál singulár plurál
1. λύ-ομαι λυ-όμεθα



λύ-εσθαι

být rozvazován, rozvazovat si, se
2. λύ-ῃ λύ-εσθε λύ-ου λύ-εσθε
3. λύ-εται λύ-ονται





Zapamatujte si:

  • Z hlediska formy - tvaru - hovoříme o mediu, z hlediska významu o medio-pasivu.
  • Některá slovesa mají v prézentu jen mediální tvary, ale jejich význam je aktivní. Říká se jim deponentní slovesa. Jsou to například: ἔρχομαι "jdu", πορεύομαι "putuji", δέχομαι "přijímám".

Otázky:

  1. Jakými způsoby lze překládat řecké medium do češtiny?
  2. Co je to prospěchové medium?
  3. Co znamená termín deponentní slovesa?
  4. Jaké významy může mít slovesný tvar zakončený na -εται?



Imperfektum

Od prézentního kmene se tvoří nejen indikativ prézentu, ale i indikativ imperfekta.

Otázka: Dokážete na základě dosavadních znalostí rozhodnout, zda má imperfektum vid dokonavý, nebo nedokonavý?

Následující tabulka ukazuje tvary slovesa λύω v indikativu imperfekta; pro názornost uvádíme znaky minulého času - tzv. augment (viz níže) a sekundární koncovky - opět odděleně od kmene (tvary se jinak píší dohromady):

osoba aktivum medio-pasivum
singulár plurál singulár plurál
1. ἔ-λυ-ον ἐ-λύ-ομεν ἐ-λυ-όμην ἐ-λυ-όμεθα
2. ἔ-λυ-ες ἐ-λύ-ετε ἐ-λύ-ου ἐ-λύ-εσθε
3. ἔ-λυ-ε ἔ-λυ-ον ἐ-λύ-ετο ἐ-λύ-οντο

Zapamatujte si:

  • Imperfektum - jakožto tvar tvořený od prézentního kmene - vyjadřuje děj minulý nedokonavý: ἔ-λυ-ον "rozvazoval jsem", nikoli "rozvázal jsem".
  • Imperfektum nemá ani imperativ ani infinitiv; má jen indikativ.
  • Medium má u imperfekta také pasivní význam (ἔ-λυ-ον - "rozvazoval jsem"; ἐ-λυ-όμην - "rozvazoval jsem si, se" (v mediálním významu) i "byl jsem rozvazován" (v pasivním významu)
  • Indikativy minulých časů mají před kmenem augment (přímnožek). Augment může mít dvojí podobu:
    • - u sloves začínajících na souhlásku: ἔγραφον "psal jsem" - tzv. augment slabičný;
    • prodloužení náslovného vokálu u sloves začínajících na samohlásku (zvláštností je, že α se přitom mění na η): ἦν "byl jsem", ὠνόμαζον "nazýval jsem" (impf. od slovesa ὀνομάζω), ἦγον "vedl jsem" (impf. od slovesa ἄγω) - tzv. augment časový neboli temporální.
  • U sloves s předponou se klade augment až za předponu: προσήρχετο "přicházel" (3. sg. ind. impf. od deponentního slovesa προσέρχομαι).

Poznámka pro zvídavé: Imperfektum (stejně jako ostatní minulé časy) mají tzv. sekundární přípony - na rozdíl od prézentu, jenž má přípony primární.

Otázky a úkoly:

  1. Najděte v jednotlivých tvarech imperfekta media od slovesa λύω thematické vokály.
  2. Jaké dva významy může mít tvar ἔλυον?
  3. Jakým znakem se liší 3. sg. ind. impf. akt. od 2. sg. imper. préz. akt.?
  4. Jakým znakem se liší 2. sg. ind. impf. med. od 2. sg. imper. préz. med.?
  5. Jaký typ augmentu má sloveso λύω?
  6. Jak se liší 3. sg. od 3. pl. v indikativu imperfekta media u slovesa λύω?



Futurum

Úkol: Nejprve si zopakujte téma slovesné kmeny z úvodu ke konjugaci.

Futurum se tvoří od futurálního časově-vidového kmene. Jeho systém podobně různorodý jako systém aoristu. Řecká slovesa mají zpravidla dva futurální kmeny:

  1. kmen pro futurum aktivní a mediální
  2. kmen pro futurum pasivní

Vidové rozdíly u futurálních tvarů nehrají roli, jsou neutralizované, takže je možné je překládat dokonavě i nedokonavě. Pouze futurum pasivní se překládá zpravidla dokonavě.



Futurum aktivní a mediální

Futurum sloves samohláskových

Samohlásková slovesa jsou slovesa, jejichž kmen je zakončen na samohlásku nebo dvojhlásku. V této kapitole budeme mluvit pouze o futuru sloves samohláskových nestažených (futurum sloves samohláskových stažených se pojednává v samostatném vlákně). Patří mezi ně například slovesa:λύω, πορεύομαι - "odcházím, jdu" (první z nich má kmen zakončený na samohlásku υ, druhé na dvojhlásku ευ, což zjistíme odtržením koncovky 1. osoby sg., tj. ω nebo ομαι).

Futurální kmen se u sloves samohláskových tvoří připojením příznaku -σ- k prézentnímu kmeni. Koncovky futura jsou tu stejné jako koncovky prézentu. Mohli bychom tedy říci, že futurum se od prézentu liší tím, že je mezi prézentní kmen a koncovku vloženo "σ".

osoba indikativ infinitiv
aktivum medium aktivum medium
singulár plurál singulár plurál λύσ-ειν λύσ-εσθαι
1. λύσ-ω

budu rozvazovat, rozvážu
λύσ-ομεν λύσ-ομαι

budu rozvazován, rozvážu si, se
λυσ-όμεθα
2. λύσ-εις λύσ-ετε λύσ-ῃ λύσ-εσθε
3. λύσ-ει λύσ-ουσι λύσ-εται λύσ-ονται

Poznámka: Infinitiv futura uvádíme jen pro úplnost. Je to tvar, který v řečtině existuje, ale v Novém zákoně se téměř nevyskytuje. Překládat ho lze jen v kontextu. Používá se hlavně jako náhrada vedlejších vět. V takovém případě by se tedy překládal např. "..., že bude rozvazovat" (srov. kapitolu o funkci infinitivu).

Zapamatujte si:

  • Futurum se na rozdíl od imperfekta může překládat nedokonavě i dokonavě.
  • Futurum mediální může mít v některých případech i pasivní význam.
  • Futurum mediální s pasivním významem nemívá zpravidla vid dokonavý, ale nedokonavý.

Úkol: Ověřte si, že koncovky prézentu a futura jsou v aktivu i mediu shodné.




Futurum sloves ražených

Ražená slovesa jsou slovesa, jejichž kmen je zakončen na raženou souhlásku. Třídí se do tří skupin podle toho, na jakou souhlásku kmen končí (zadopatrová, zubná, retná slovesa). Avšak z důvodů, které tkvějí v historickém vývoji řeckého jazyka a sahají až do 2. tisíciletí př. Kr., komplikuje toto zdánlivě jednoduché třídění několik anomálií:

  • mezi slovesa zadopatrová, jejichž prézentní kmen končí na κ, γ, χ, patří i některá slovesa na σσ a ζ (např. φυλάσσω - "hlídám, zachovávám", κηρύσσω - "zvěstuji, kážu", κράζω - "křičím, volám")
  • mezi slovesa zubná, jejichž prézentní kmen končí na τ, δ, θ, patří i některá slovesa na σσ a ζ (např. δοξάζω - "slavím", πείθω - "přesvědčuji" )
  • mezi slovesa retná, jejichž prézentní kmen končí na π, β, φ, patří i slovesa na πτ (např. κλέπτω - "kradu", γράφω - "píšu")

Zapamatujte si:

  • Mezi slovesa retná patří i slovesa, která mají prézentní kmen zakončen na πτ.
  • Mezi slovesa zubná a zadopatrová patří i slovesa, která mají kmen zakončen na σσ a ζ. Jedná-li se v takovém případě o sloveso zubné či zadopatrové nelze z prézentního kmene poznat. Zjistí se to např. vyhledáním futurálního kmene ve slovníku. Ke které skupině sloveso patří, je potřeba se učit.
  • Slovesa, která mají prézentní kmen zakončen na σσ, bývají většinou zadopatrová. Slovesa, která mají prézentní kmen zakončen na ζ, bývají zpravidla zubná. Nejde však o pravidlo, ale o pouhou tendenci. (Příčina výskytu σσ, nebo ζ je jiná.)



Futurální kmen u sloves ražených

Všechna ražená slovesa tvoří futurum stejným způsobem jako slovesa samohlásková. Připojením σ k prézentnímu kmeni však u nich dochází k hláskovým změnám, které mají u jednotlivých podskupin ražených kmenů tyto výsledky:

  1. u sloves zadopatrových se po připojení σ k zadopatrové souhlásce píše místo obou souhlásek znak ξ: φυλάξω, κηρύξω, κράξω
  2. u sloves zubných dochází po připojení σ k zubné souhlásce k jejímu zániku, takže se píše pouhé σ: δοξάσω, πείσω
  3. u sloves retných se po připojení σ k retné souhlásce píše místo obou souhlásek znak ψ: κλέψω, γράψω

Pro větší názornost zopakujeme tabulku časování futura třeba pro futurum slovesa γράφω:

osoba indikativ infinitiv
aktivum medium aktivum medium
singulár plurál singulár plurál γράψ-ειν γράψ-εσθαι
1. γράψ-ω

budu rozvazovat, rozvážu
γράψ-ομεν γράψ-ομαι

budu rozvazován, rozvážu si, se
γραψ-όμεθα
2. γράψ-εις γράψ-ετε γράψ-ῃ γράψ-εσθε
3. γράψ-ει γράψ-ουσι γράψ-εται γράψ-ονται



Futurum sloves plynných a nosových

Některá slovesa tvoří futurum koncovkami charakteristickými pro indikativ ε-kmenových stažených sloves, a to od zjednodušeného kmene.

Úkol: Zopakujte si koncovky sloves ε-kmenových.



Futurální kmen

Plynná a nosová slovesa jsou slovesa, která mají kmen zakončený na plynnou (λ, ρ) nebo nosovou (μ, ν) souhlásku. Futurum se u nich tvoří od kmene prostého, který se dá odvodit zkrácením nebo zjednodušením kmene prézentního následujícím způsobem:

prézentní kmen má futurální kmen má
-ε- -ε-
-ει- nebo -αι- -ε- nebo -α-
dlouhé -ι- nebo -υ- krátké -ι- nebo -υ-
-λλ- -λ-



Příklady jednotlivých slovesných kmenů

sloveso prézentní kmen futurální kmen
μένω μεν- μεν-
ἐγείρω ἐγειρ- ἐγερ-
φαίνομαι φαιν- φαν-
κρίνω κριν- κριν-
ἀμύνω ἀμυν- ἀμυν-
ἀποστέλλω ἀποστελλ- ἀποστελ-
βάλλω βαλλ- βαλ-



Indikativ a infinitiv futura aktiva a media

K futurálnímu kmeni se potom připojí koncovky jako v indikativu prézenta ε-kmenových stažených sloves.

osoba indikativ infinitiv
aktivum medium
singulár plurál singulár plurál
1. μεν-ῶ μεν-οῦμεν φαν-οῦμαι φαν-ούμεθα akt.

μεν-εῖν

med.

φαν-εῖσθαι
2. μεν-εῖς μεν-εῖτε φαν-ῇ φαν-εῖσθε
3. μεν-εῖ μεν-οῦσι φαν-εῖται φαν-οῦνται

Zapamatujte si:

  • Futurum se na rozdíl od imperfekta může překládat nedokonavě i dokonavě.
  • Futurum mediální může mít v některých případech i pasivní význam.
  • Futurum mediální s pasivním významem nemívá zpravidla vid dokonavý, ale nedokonavý.

Úkol: Zjistěte, jak se u jednotlivých plynných a nosových sloves liší indikativ futura od indikativu prézenta.



Futurum attické

Slovesa s víceslabičným kmenem zakončená v 1. sg. ind. préz. akt. na -ίζω tvořila v iónsko-attických dialektech rovněž futurum koncovkami ε-kmenových stažených sloves; přitom mizela hláska -ζ-, která je v prézentním kmeni. Toto futurum se v pozdější době pokládalo za charakteristický rys attického dialektu, který na počátku letopočtu znovu zaváděli do literatury atticisté, a proto se mu říká attické. Vedle něho se však v koiné používalo také pravidelně tvořené futurum těchto sloves (tedy na -ίσω).

Pro názornost zde uvedeme attické časování slovesa καθαρίζω - "čistím".

osoba indikativ infinitiv
aktivum medium
singulár plurál singulár plurál
1. καθαριῶ καθαριοῦμεν καθαριοῦμαι καθαριούμεθα akt:

καθαριεῖν

med:

καθαριεῖσθαι
2. καθαριεῖς καθαριεῖτε καθαριῇ καθαριεῖσθε
3. καθαριεῖ καθαριοῦσι καθαριεῖται καθαριοῦνται



Futurum pasivní

Úkol: Prostudujte si v kapitolách Aorist silný pasivní a Aorist slabý pasivní, jakým způspbem se tvoří kmen aoristu pasivního.



Futurum pasivní slabé

Tvary indikativu, infinitivu a participia futura pasivního se tvoří od kmene aoristu pasivního pomocí futurálního příznaku -σ- a koncovek známých z prézentu a futura mediálního. Vyjadřují budoucí děj pasivní, a to dokonavý, popř. i nedokonavý:

osoba indikativ futura pasivního infinitiv aoristu
singulár plurál
1. λυ-θή-σομαι

budu rozvázán
λυ-θη-σόμεθα

budeme rozvázáni
λυ-θή-σεσθαι - že bude rozvázán
2. λυ-θή-σῃ λυ-θή-σεσθε
3. λυθή-σεται λυ-θή-σονται



Futurum pasivní silné

osoba indikativ futura pasivního infinitiv futura
singulár plurál
1. γραφ-ή-σομαι

budu zapsán
γραφ-η-σόμεθα

budeme zapsáni
γραφ-ή-σεσθαι - že bude zapsán
2. γραφ-ή-σῃ γραφ-ή-σεσθε
3. γραφ-ή-σεται γραφ-ή-σονται

Zapamatujte si:

  • Futurum pasivní se tvoří od kmene aoristu pasivního, koncovky jsou stejné jako u futura mediálního, ale význam je pasivní.
  • Aorist pasivní má aktivní koncovky, futurum pasivní koncovky mediální. Řečtina nemá speciální pasivní koncovky.



Aorist

Úkol: Nejprve si zopakujte téma slovesné kmeny z úvodu ke konjugaci.

Aorist se tvoří od aoristového časově-vidového kmene. Jeho systém je ve srovnání se systémem kmene prézentního různorodější. Řecká slovesa mají zpravidla dva aoristové kmeny:

  1. kmen pro aorist aktivní a mediální
  2. kmen pro aorist pasivní

Některá slovesa mají tzv. silné tvary, jiná mají tvary slabé. Rozdíl je tu podobný jako třeba mezi silnými a slabými slovesy v němčině nebo angličtině: u slabých sloves se dají kmeny dalších časů odvodit podle jistých pravidel z kmene prézentního, u silných sloves je třeba se formy těchto kmenů naučit - jsou nepravidelné. V tabulce je schematický přehled systému řeckého aoristu.

systém řeckého aoristu
aorist silný aorist slabý
aoristový kmen pasivní kmen aoristový kmen pasivní kmen
tvary aoristu aktivního tvary aoristu mediálního tvary aoristu pasivního tvary aoristu aktivního tvary aoristu mediálního tvary aoristu pasivního



Aorist slabý aktivní a mediální

Úkol:

Projděte si kapitolu Třídění řeckých souhlásek, na kterou tu budeme navazovat, a v kapitole Futurum sloves ražených si ujasněte, která slovesa ke slovesům raženým patří.



Slabý aoristní kmen

Většina sloves s kmenem zakončeným na samohlásku nebo dvojhlásku anebo na raženou souhlásku (tzv. slovesa samohlásková a slovesa ražená) netvoří aorist silný, nýbrž tzv. aorist slabý. Kmen aoristu slabého se tvoří podobným způsobem jako kmen futurální a tvary aoristu se od futurálních tvarů liší koncovkami (indikativ aoristu navíc také přítomností augmentu).

Aoristový kmen se tedy u sloves samohláskových a ražených tvoří připojením příznaku -σ- k prézentnímu kmeni: λύσ-. Přitom u sloves ražených dochází podobně jako ve futuru k hláskovým změnám:

  1. u sloves zadopatrových se po připojení σ k zadopatrové souhlásce píše místo obou souhlásek znak ξ: φυλάξ-, κηρύξ-, κράξ-
  2. u sloves zubných dochází po připojení σ k zubné souhlásce k jejímu zániku, takže se píše pouhé σ: δοξάσ-, πείσ-
  3. u sloves retných se po připojení σ k retné souhlásce píše místo obou souhlásek znak ψ: κλέψ-, γράψ-

U sloves samohláskových stažených se před příznakem -σ dlouží kmenový vokál. Těmto slovesů je tu však věnována samostatná kapitola.

Zapamatujte si:

  • Mezi aoristem silným a slabým není žádný významový rozdíl, rozdíly mezi nimi jsou jen ve způsobu tvoření kmene a v koncovkách.
  • Aoristový časově-vidový kmen je v řeckém slovesném systému nositelem vidu dokonavého, proto mají všechny od něho tvořené tvary dokonavý vid.



Tvary aoristu slabého



Infinitiv a imperativ aoristu aktiva a media

Infinitiv a imperativ se u aoristu slabého akt. i med. tvoří zvláštními koncovkami. Jejich charakteristickým znakem, který je odlišuje od koncovek prézenta a futura, je nejčastěji samohláska α za kmenovým σ.

aktivum medium
infinitiv aoristu λῦσ-αι - rozvázat λύσ-ασθαι - rozvázat se
2. osoba imperativu aoristu sg. λῦσ-ον - rozvaž λῦσ-αι - rozvaž se
pl. λύσ-ατε - rozvažte λύσ-ασθε - rozvažte se

Otázky a úkoly:

  1. Ve kterém tvaru není v koncovce α, charakteristické pro aorist slabý?
  2. Který tvar má dvě naprosto odlišné funkce?

Zapamatujte si:

  • 2. osoba imper. aor. akt. má tvar λῦσον.
  • Tvary aoristu vyjadřují na rozdíl od tvarů prézentních vid dokonavý.
  • Při záporu je v koiné u imperativu, infinitivu (i participia) záporka μή.



Indikativ aoristu aktiva a media

Zatímco infinitiv, imperativ (ani participium) samy o sobě nepodávají informaci o čase uskutečnění děje, indikativ ano. Indikativ aoristu zařazuje děj do minulosti, a je tedy minulým časem. U aoristu slabého akt. i med.
se indikativ tvoří zvláštními koncovkami, pro které je rovněž charakteristická přítomnost samohlásky α za kmenovým σ. Stejně jako indikativ imperfekta má i indikativ aoristu augment.

Úkol: Zopakujte si, jaké jsou druhy augmentu a jak vypadají, v oddílu Zapamatujte si v kapitole Imperfektum.)

osoba aktivum medium
singulár plurál singulár plurál
1. ἔ-λυσ-α

rozvázal jsem
ἐ-λύσ-αμεν

rozvázali jsme
ἐ-λυσ-άμην

rozvázal jsem se
ἐ-λυσ-άμεθα

rozvázali jsme se
2. ἔ-λυσ-ας ἐ-λύσ-ατε ἐ-λύσ-ω ἐ-λύσ-ασθε
3. ἔ-λυσ-ε ἔ-λυσ-αν ἐ-λύσ-ατο ἐ-λύσ-αντο

Všimněte si: Ve kterých tvarech není v koncovce α, charakteristické pro aorist slabý?

Zapamatujte si:

  • Také v ind. aoristu slabého se klade augment u sloves s předponou až za předponu: ἀπέλυσα "propustil jsem"  nebo προσηυξάμην "pomodlil jsem se".
  • Při vyjadřování záporu stojí u indikativu vždy záporka οὐ.
  • Mediální tvary ind., inf., imper. ani ptcp. aoristu nemají pasivní význam, protože pasivum má v aoristu zvláštní kmen i koncovky.



Aorist sloves plynných a nosových

Aoristní kmen

Plynná a nosová slovesa jsou slovesa, která mají kmen zakončený na plynnou (λ, ρ) nebo nosovou (μ, ν) souhlásku. Aorist tvoří zpravidla koncovkami slabého aoristu od zvláštního aoristového kmene, který se dá odvodit od kmene futurálního. V jejich aoristovém kmeni chybí v důsledku hláskového vývoje řeckého jazyka příznak σ, stejně jako ve futuru.

Úkol: Zopakujte si v kapitole o futuru sloves plynných a nosových postup odvozování futurálního kmene.

Odvození aoristového kmene

futurální kmen má aoristový kmen má
-ε- -ει-
-α- dlouhé -α- nebo -η-
krátké -ι- nebo -υ- dlouhé -ι- nebo -υ-


Příklady jednotlivých slovesných kmenů

sloveso futurální kmen aoristový kmen
ἀποστέλλω ἀποστελ- ἀποστειλ-
ἐγείρω ἐγερ- ἐγειρ-
μένω μεν- μειν-
φαίνομαι φαν- φαν-
σημαίνω σημαν- σημαν-
κρίνω κριν- κριν-
ἀμύνω ἀμυν- ἀμυν-

Všimněte si: Rozdělení plynných a nosových sloves podle způsobu tvoření futurálního kmene neodpovídá jejich rozdělení podle způsobu tvoření kmene aoristového. Srovnejte např. slovesa ἀποστέλλω, ἐγείρω a μένω, která patří dohromady do jedné skupiny vzhledem k tvoření aoristového kmene, ale futurální kmen tvoří každé jinak.

Zapamatujte si: Některá slovesa plynná tvoří aorist silný, např. βάλλω - ἔβαλον.



Tvary aoristu

Koncovky slabého aoristu plynných sloves jsou ve všech tvarech zcela shodné s koncovkami sigmatického slabého aoristu sloves samohláskových a ražených.

Infinitiv a imperativ aoristu aktiva a media



aktivum medium
infinitiv aoristu μεῖναι κρίνασθαι
2. osoba imperativu aoristu sg. μεῖνον κρῖναι
pl. μείνατε κρίνασθε

Zopakujte si: Ve kterém tvaru není v koncovce α, charakteristické pro aorist slabý?

Zapamatujte si:

  • 2. osoba imper. aor. akt. má tvar zakončený na -ον.
  • Tvary aoristu vyjadřují na rozdíl od tvarů prézentních vid dokonavý.
  • Při záporu je v koiné u imperativu a infinitivu záporka μή.



Indikativ aoristu aktiva a media

Zatímco infinitiv, imperativ, konjunktiv a participium aoristu nezařazují samy o sobě uskutečnění děje do minulosti, indikativ ano. Indikativ aoristu je tedy minulým časem, a má proto stejně jako indikativ imperfekta augment.

Úkol: Zopakujte si, jaké jsou druhy augmentu a jak vypadají, v oddílu Zapamatujte si v kapitole Imperfektum.)

osoba aktivum medium
singulár plurál singulár plurál
1. ἔμεινα ἐμείναμεν ἐκρινάμην ἐκρινάμεθα
2. ἔμεινας ἐμείνατε ἐκρίνω ἐκρίνασθε
3. ἔμεινε ἔμειναν ἐκρίνατο ἐκρίναντο

Všimněte si: Ve kterých tvarech není v koncovce α, charakteristické pro aorist slabý?

Zapamatujte si:

  • Také v ind. aoristu slabého se klade augment u sloves s předponou až za předponu: ἐπέμεινα "vytrval jsem" nebo ἀπεκρινάμην "odpověděl jsem".
  • Při vyjadřování záporu stojí u indikativu vždy záporka οὐ.
  • Mediální tvary ind., inf., imper., konj. ani ptcp. aoristu nemají pasivní význam, protože pasivum má v aoristu zvláštní kmen i koncovky.



Aorist silný aktivní a mediální

Silný aoristový kmen

Některá slovesa tvoří aorist pomocí kmene, který nelze odvodit od kmene prézentního, je nepravidelný. Aoristu těchto sloves se říká aorist silný a je zapotřebí se ho u takovýchto sloves učit. V této kapitole se naučíme kmeny prvních devíti sloves aktivního aoristu silného. (kmeny v tabulce uvádím bez přízvuků.)

sloveso význam slovesa prézentní kmen aoristový kmen způsob tvoření
ἄγω vedu ἀγ- ἀγαγ- zdvojení
βάλλω házím βαλλ- βαλ- zjednodušení
γί(γ)νομαι* stávám se γι(γ)ν- γεν-
εὑρίσκω nacházím εὑρισκ- εὑρ-
λαμβάνω beru, dostávám λαμβαν- λαβ-
λείπω zanechávám λειπ- λιπ-
φεύγω prchám φευγ- φυγ-
λέγω říkám λεγ- εἴπ- použití jiného kmene
ἔρχομαι přicházím ἐρχ- ἐλθ-
ἐσθίω jím ἐσθι- φαγ-

* gamma u γί(γ)νομαι je v závorce proto, že se v koiné většinou vypouštělo. Pokud budeme brát v úvahu jen jazykový stav v koiné a toto gamma si z tabulky odmyslíme, pak ovšem ztrácí smysl mluvit o způsobu tvoření příslušného aoristového kmene jako o "zjednodušení", protože jediný rozdíl, který pak mezi oběma tvary zůstává je rozdíl kmenové samohlásky.

Zapamatujte si:

  • Mezi aoristem silným a slabým není žádný významový rozdíl, rozdíly mezi nimi jsou jen ve způsobu tvoření kmene a v koncovkách.
  • Aoristový časově-vidový kmen je v řeckém slovesném systému nositelem vidu dokonavého, proto mají všechny od něho tvořené tvary dokonavý vid.



Tvary aoristu silného



Infinitiv a imperativ aoristu aktiva a media

Infinitiv a imperativ se u aoristu silného akt. i med. tvoří stejnými koncovkami, jakými se příslušné tvary tvoří v prézentu. Protože sloveso λύω netvoří aorist silný, nýbrž slabý, použijeme jako vzor pro aktivum sloveso φεύγω a pro medium deponentní γίνομαι.

aktivum medium
infinitiv aoristu φυγ-εῖν - uprchnout γεν-έσθαι - stát se
2. osoba imperativu aoristu sg. φύγ-ε - uprchni γεν-οῦ - staň se
pl. φύγ-ετε - uprchněte γέν-εσθε - staňte se

Zapamatujte si:

  • Tvary infinitivů a imperativů aoristu silného se liší od příslušných tvarů prézentu pouze kmenem - koncovky jsou stejné (odhlédneme-li v některých případech od přízvuku).
  • Tvary aoristu vyjadřují na rozdíl od tvarů prézentních vid dokonavý.
  • Při záporu je v koiné u imperativu a infinitivu (i u participia) záporka μή.



Indikativ aoristu aktiva a media

Zatímco infinitiv, imperativ (ani participium) samy o sobě nepodávají informaci o čase uskutečnění děje, indikativ ano. Indikativ aoristu zařazuje děj do minulosti, a je tedy minulým časem. U aoristu silného akt. i med.
se indikativ tvoří stejnými koncovkami, jakými se příslušné tvary tvoří v imperfektu, a stejně jako indikativ imperfekta má i indikativ aoristu augment.



Otázka k samostudiu:

  • Jaké dva druhy augmentu znáte a jak vypadají? (Viz oddíl Zapamatujte si v kapitole Imperfektum.)
osoba aktivum medium
singulár plurál singulár plurál
1. ἔ-φυγ-ον

uprchl jsem
ἐ-φύγ-ομεν

uprchli jsme
ἐ-γεν-όμην

stal jsem se
ἐ-γεν-όμεθα

stali jsme se
2. ἔ-φυγ-ες ἐ-φύγ-ετε ἐ-γέν-ου ἐ-γέν-εσθε
3. ἔ-φυγ-ε ἔ-φυγ-ον ἐ-γέν-ετο ἐ-γέν-οντο

Zapamatujte si:

  • Stejně jako v ind. imperfekta se i v ind. aoristu klade augment u sloves s předponou až za předponu: προσῆλθεν "přišel" (3. sg. ind. aor. od slovesa προσέρχομαι - inf. aor.: προσελθεῖν) nebo παρεγενόμην "dorazil jsem" (1. sg. ind. aor. med. od παραγίνομαι).
  • Sloveso λέγω nemá v indikativu aoristu augment: εἶπον, εἰπεῖν. (Augment v koiné občas schází také u některých sloves začínajících na ευ - např. εὑρίσκω: ind. aoristu je εὗρον.)
  • Při vyjadřování záporu stojí u indikativu vždy záporka οὐ.
  • Mediální tvary ind., inf., imper. ani ptct. aoristu nemají pasivní význam, protože pasivum má v aoristu zvláštní kmen.
  • Sloveso, které je deponentní v prézentním kmeni, v aoristu deponentní být nemusí (např. ἔρχομαι má aorist ἦλθον, ἐλθεῖν).



Aorist slabý pasivní

Úkol: Nejprve si zopakujte téma slovesné kmeny z úvodu ke konjugaci a systém aoristního kmene z úvodu k aoristu.



Kmen pasivního aoristu slabého

Kmen pasivního aoristu slabého se vyznačuje příznakem (sufixem) -θη-, k němuž se připojují aktivní osobní přípony. To znamená, že pasivum nemá vlastní osobní přípony, i když -θη- se ve spojitosti s příslušnými zakončeními může jevit jako koncovka: -θην, -θης, -θη, -θημεν, -θητε, -θησαν (ind. aor. pas.). V některých tvarech se -θη- krátí na -θε-.

Aorist pasivní slabý mají:

  • samohlásková slovesa nestažená, kde se příznak -θη- připojuje k prézentnímu kmeni:
    • λύ-ω - ἐλύ-θην "byl jsem rozvázán"
  • samohlásková slovesa stažená, kde se příznak -θη- připojuje ke kmeni s prodlouženou kmenovou samohláskou (-η-, -ω-) stejným způsobem, jako je tomu v aoristu akt. a med. a ve futuru:
    • τιμ-ῶ - τιμή-σω - ἐτιμή-θην "byl jsem poctěn"
    • ποι-ῶ - ποιή-σω - ἐποιή-θην "byl jsem udělán"
    • πληρ-ῶ - πληρώ-σω - ἐπληρώ-θην "byl jsem naplněn"
  • některá plynná a nosová slovesa (zakončená na λ, ρ, μ, ν), kde se příznak -θη- připojuje k prostému kmeni, jenž se objevuje např. ve futuru plynných a nosových sloves); často u nich dochází ještě k dalším změnám:
    • αἴρ-ω - fut. ἀρ-ῶ - ἤρ-θην "byl jsem zdvižen"
    • ἐγείρ-ω - fut. ἐγέρ-ῶ - ἠγέρ-θην "byl jsem probuzen"
    • κρίν-ω - fut. κριν-ῶ - ἐκρί-θην "byl jsem odsouzen"
  • některá ražená slovesa, u nichž však dochází k určitým hláskovým změnám; před aoristovým příznakem -θη- se mění souhláska, na kterou končí prézentní kmen:
    • retná souhláska (π,β) se mění v -φ-:

      πέμπ-ω - ἐπέμφ-θην "byl jsem poslán"

      λείπ-ω - ἐλείφ-θην "byl jsem zanechán"
    • zubná souhláska (τ, δ, θ, ζ < dj) se mění v -σ-:

      καθαρίζ-ω - ἐκαθαρίσ-θην "byl jsem očištěn"

      πείθ-ω - ἐπείσ-θην "byl jsem přemluven"
    • hrdelná souhláska (κ, γ, σσ) se mění v -χ-:

      φυλάσσ-ω ἐφυλάχ-θην "byl jsem uvržen do vězení"

      ἄγ-ω - ἤχ-θην "byl jsem doveden"
  • v mnoha případech se však tvoří aorist nepravidelně a jeho tvar je nutno se učit v tzv. slovesných stupnicích:
    • ἀκού-ω - ἠκούσ-θην "byl jsem vyslyšen"
    • βάλλ-ω - ἐβλή-θην "byl jsem zasažen"
    • ἀποκτείν-ω - ἀπεκτάν-θην "byl jsem usmrcen"
    • παραλαμβάν-ω - παρελήμφ-θην "byl jsem přijat"

Poznámka: Deponentní slovesa označovaná ve slovníku jako dp. mají aorist pasivní s významem aktivním. Pokud tvoří deponentní slovesa jak aorist mediální, tak i aorist pasivní, pak mívá aorist mediální význam aktivní, zatímco aorist pasivní má význam pasivní:

prézens význam aor. med. význam aor. pas. význam
πορεύομαι jdu není - ἐπορεύθην šel jsem
φοβοῦμαι bojím se není - ἐφοβήθην dostal jsem strach
δέομαι žádám není - ἐδεήθην požádal jsem
ALE:
δέχομαι přijímám ἐδεξάμην přijal jsem ἐδέχθην byl jsem přijat
ἐργάζομαι pracuji ἠργασάμην vypracoval jsem ἠργάσθην byl jsem vypracován

Zapamatujte si:

  • samohlásková slovesa (stažená i nestažená) tvoří aor. pas. slabý
  • aorist pasivní slabý se tvoří pomocí příznaku -θη- a má aktivní koncovky
  • kmen může odpovídat kmeni v prézentu (ἐ-λύ-θην), může být rozšířený o -η-, -ω- (ἐποιή-θην), může mít pozměněnou samohlásku zakončující prézentní kmen (ἐλείφ-θην od λείπω), a/nebo mít změněnou samohlásku v kořeni (ἐβλή-θην od βάλλω)



Indikativ, infinitiv a imperativ aoristu pasivního slabého

Indikativ aoristu pasivního slabého

osoba indikativ
singulár plurál
1. ἐ-λύ-θη-ν ἐ-λύ-θη-μεν
2. ἐ-λύ-θη-ς ἐ-λύ-θη-τε
3. ἐ-λύ-θη ἐ-λύ-θη-σαν



Infinitiv, imperativ a participium aor. pasivního slabého

infinitiv aoristu λυ-θῆ-ναι - být rozvázán
2. osoba imperativu aoristu sg. λύ-θη-τι - buď rozvázán
pl. λύ-θη-τε - buďte rozvázáni

Otázka: Které tvary aoristu mají augment a které nikoli?



Aorist silný pasivní

Úkol: Nejprve si zopakujte téma slovesné kmeny z úvodu ke konjugaci a systém aoristního kmene z úvodu k aoristu.



Kmen pasivního aoristu silného

Některá slovesa netvoří aorist pasivní slabý (se sufixem -θη-), nýbrž aorist silný, jehož příznakem je pouhé -η-, např. ἐγράφ-ην.

Otázky:

  1. Jaký význam má aorist pasivní silný?
  2. Čím se liší od aoristu pasivního slabého?

Aorist pasivní silný tvoří některá slovesa souhlásková. Někdy přitom dochází k hláskovým změnám na konci kmene nebo v kořeni:

prézens význam aorist pasivní silný překlad
γράφω píšu ἐγράφ-ην byl jsem napsán
θάπτω pohřbívám ἐτάφ-ην byl jsem pohřben
κλέπτω kradu ἐκλάπ-ην byl jsem ukraden
στρέφω točím, otáčím ἐστράφ-ην byl jsem otočen
κρύπτω skrývám ἐκρύβ-ην byl jsem skryt
ἁρπάζω loupím ἡρπάγ-ην byl jsem uloupen

U plynných a nosových sloves (zakončených na λ, ρ, μ, ν) se příznak -η- připojuje k prostému kmeni, jenž se objevuje např. ve futuru (viz kapitolu o futuru plynných a nosových sloves):

prézens futurum aorist pasivní silný překlad
φαίν-ομαι φαν-οῦμαι ἐφάν-ην byl jsem objeven
ἀποστέλλ-ω ἀποστελ-ῶ ἀπεστάλ-ην byl jsem poslán
σπείρ-ω σπερ-ῶ ἐσπάρ-ην byl jsem rozset

Zapamatujte si:

  • V aoristu pasivním silném chybí příznak -θ-, takže se jeho tvary rozpoznávají v textu obtížněji než tvary aor. pas. slabého.
  • Přestože při tvoření aor. pasivního existují určité tendence, nelze dopředu s jistotou určit, zda dané sloveso (s výjimkou většiny sloves samohláskových) tvoří aorist slabý, nebo silný. Proto je třeba se příslušný tvar naučit, podobně jako se učíme nepravidelné slovesné tvary v angličtině nebo němčině.
  • Některá slovesa tvoří oba aoristy, tj. aorist silný i aorist slabý, např. ἁρπάζω má aor. ἡρπάγ-ην i ἡρπάσθ-ην.



Indikativ a infinitiv aoristu pas. silného

Infinitiv a imperativ aor. pasivního silného se časují a skloňují stejným způsobem jako aorist pasivní slabý. Jen v 2. os. sg. imper. je přípona -θι.

Indikativ aor. pasivního silného

osoba indikativ konjunktiv
singulár plurál singulár plurál
1. ἐγράφ-η-ν ἐγράφ-η-μεν γραφ-ῶ γραφ-ῶμεν
2. ἐγράφ-η-ς ἐγράφ-η-τε γραφ-ῇς γραφ-ῆτε
3. ἐγράφ-η ἐγράφ-η-σαν γραφ-ῇ γραφ-ῶσι(ν)



Infinitiv, imperativ a participium aor. pasivního silného

infinitiv aoristu γραφ-ῆ-ναι - být rozvázán
2. osoba imperativu aoristu sg. γράφ-η-θι - buď rozvázán
pl. γράφ-η-τε - buďte rozvázáni



Prostokmenný aorist

Některá slovesa tvoří aorist od prostého kmene a bez thematického vokálu. V Novém zákoně se vyskytují tři z nich: βαίνω, χαίρω, γινώσκω.

Koncovky prostokmenných aoristů jsou u jednotlivých sloves většinou stejné, avšak protože kmenové samohlásky před koncovkou jsou odlišné, takže tvary vypadají různě, budeme tu koncovky uvádět pro βαίνω a γινώσκω zvlášť. Sloveso χαίρω se skloňuje obdobně jako βαίνω: jeho 1. os. sg. ind. aor. akt. je ἐ-χάρη-ν.



Indikativ prostokmenných aoristů

osoba βαίνω γινώσκω
singulár plurál singulár plurál
1. ἔ-βη-ν ἔ-βη-μεν ἔ-γνω-ν ἔ-γνω-μεν
2. ἔ-βη-ς ἔ-βη-τε ἔ-γνω-ς ἔ-γνω-τε
3. ἔ-βη ἔ-βη-σαν ἔ-γνω ἔ-γνω-σαν

Poznámka: Sloveso βαίνω se vyskytuje v pozdější řečtině jen ve složeninách (ἀναβαίνω - vystupuji vzhůru, καταβαίνω - sestupuji)

Úkol: Všimněte si shod a rozdílů mezi koncovkami indikativu aoristu aktiva obou sloves a koncovkami, které se používají v aoristu pasivním.



Infinitiv a imperativ prostokmenných aoristů



βαίνω γινώσκω
infinitiv aoristu βῆ-ναι γνῶ-ναι
2. osoba imperativu aoristu sg. βῆ-θι γνῶ-θι
pl. βῆ-τε γνῶ-τε

Úkol: Všimněte si shod a rozdílů mezi koncovkami infinitivu a imperativu aoristu aktiva obou sloves a koncovkami, které se používají v aoristu pasivním.



Slovesa samohlásková stažená

Tvary prézentního kmene se tvořily u všech thematických sloves stejnými koncovkami, avšak ty zůstaly nezměněné pouze u sloves souhláskových a takových samohláskových sloves, která měla kmen zakončený na dvojhlásku nebo na samohlásku ι a υ. U sloves s kmenem končícím na samohlásky α, ε, ο docházelo v attičtině a v některých dalších dialektech při styku kmenové samohlásky a samohlásky v koncovce ke změnám, které označujeme jako stahování.

Pro každou skupinu sloves samohláskových stažených budeme používat jeden vzor.

  • pro slovesa α-kmenová: ἀγαπῶ - "miluji" (kmen: ἀγαπα-)
  • pro slovesa ε-kmenová: ποιῶ - "dělám, tvořím" (kmen: ποιε-)
  • pro slovesa ο-kmenová: πληρῶ - "naplňuji" (kmen: πληρο-)

Úkol: Prostudujte si pravidla stahování samohlásek.



Indikativ, infinitiv a imperativ prézenta aktiva a medio-pasiva

Slovesa α-kmenová

Vzor ἀγαπῶ - "miluji"

Indikativ prézenta

osoba aktivum medio-pasivum
singulár plurál singulár plurál
1. ἀγαπῶ ἀγαπῶμεν ἀγαπῶμαι ἀγαπώμεθα
2. ἀγαπᾷς ἀγαπᾶτε ἀγαπᾷ ἀγαπᾶσθε
3. ἀγαπᾷ ἀγαπῶσιν ἀγαπᾶται ἀγαπῶνται



Infinitiv a imperativ prézenta



aktivum medio-pasivum
infinitiv prézenta ἀγαπᾶν ἀγαπᾶσθαι
2. os. imper. prézenta sg. ἀγάπα ἀγαπῶ
pl. ἀγαπᾶτε ἀγαπᾶσθε



Slovesa ε-kmenová

Vzor ποιῶ - "dělám, tvořím"

Indikativ prézenta

osoba aktivum medio-pasivum
singulár plurál singulár plurál
1. ποιῶ ποιοῦμεν ποιοῦμαι ποιοῦμεθα
2. ποιεῖς ποιεῖτε ποιῇ ποιεῖσθε
3. ποιεῖ ποιοῦσιν ποιεῖται ποιοῦνται



Infinitiv a imperativ prézenta



aktivum medio-pasivum
infinitiv prézenta ποιεῖν ποιεῖσθαι
2. os. imper. prézenta sg. ποίει ποιοῦ
pl. ποιεῖτε ποιεῖσθε



Slovesa ο-kmenová

Vzor πληρῶ - "naplňuji"

Indikativ prézenta

osoba aktivum medio-pasivum
singulár plurál singulár plurál
1. πληρῶ πληροῦμεν πληροῦμαι πληρούμεθα
2. πληροῖς πληροῦτε πληροῖ πληροῦσθε
3. πληροῖ πληροῦσιν πληροῦται πληροῦνται



Infinitiv a imperativ prézenta



aktivum medio-pasivum
infinitiv prézenta πληροῦν πληροῦσθαι
2. os. imper. prézenta sg. πλήρου πληροῦ
pl. πληροῦτε πληροῦσθε



Otázky a úkoly:

  1. Ověřte, jak se v jednotlivých tvarech uplatňují pravidla stahování.
  2. U kterých tvarů nejsou koncovky odvozené pravidelně? (2 infinitivy)
  3. Projděte tvary všech tří vzorů a najděte tvary, které jsou navzájem totožné.
  4. Projděte tvary všech tří vzorů a najděte tvary, které se od sebe liší pouze přízvukem.



Imperfektum aktiva a medio-pasiva

Také v imperfektu se u stažených sloves dostávaly do vzájemného styku kmenové samohlásky se samohláskami v koncovkách, a tak i zde docházelo ke stažení.

Slovesa α-kmenová

osoba aktivum medio-pasivum
singulár plurál singulár plurál
1. ἠγάπων ἠγαπῶμεν ἠγαπώμην ἠγαπώμεθα
2. ἠγάπας ἠγαπᾶτε ἠγάπω ἠγαπᾶσθε
3. ἠγάπα ἠγάπων ἠγαπᾶτο ἠγαπῶντο



Slovesa ε-kmenová

osoba aktivum medio-pasivum
singulár plurál singulár plurál
1. ἐποίουν ἐποιοῦμεν ἐποιούμην ἐποιούμεθα
2. ἐποίεις ἐποιεῖτε ἐποιοῦ ἐποιεῖσθε
3. ἐποίει ἐποίουν ἐποιεῖτο ἐποιοῦντο



Slovesa ο-kmenová

osoba aktivum medio-pasivum
singulár plurál singulár plurál
1. ἐπλήρουν ἐπληροῦμεν ἐπληρούμην ἐπληρούμεθα
2. ἐπλήρους ἐπληροῦτε ἐπληροῦ ἐπληροῦσθε
3. ἐπλήρου ἐπλήρουν ἐπληροῦτο ἐπληροῦντο



Úkoly:

  1. Ověřte, jak se v jednotlivých tvarech uplatňují pravidla stahování.
  2. Projděte tvary všech tří vzorů a najděte tvary, které jsou navzájem totožné.
  3. Projděte tvary všech tří vzorů a najděte tvary, které se od sebe liší pouze přízvukem.
  4. Srovnejte koncovky imperfekta s koncovkami indikativu a imperativu prézenta. Zjistěte u nich shody a rozdíly.



Futurum a aorist aktiva a media

Futurální a aoristový kmen stažených sloves

Stažená slovesa tvoří podobně jako většina sloves samohláskových aorist slabý. Futurální a aoristový kmen jsou u nich tedy shodné. Tvoří se připojením σ k prézentnímu kmeni a prodloužením kmenové samohlásky, přičemž se u α-kmenů kmenové α změní na η.

slovesa prézentní kmen kmen futura a aoristu
α-kmenová ἀγαπα- ἀγαπησ-
ε-kmenová ποιε- ποιησ-
ο-kmenová πληρο- πληρωσ-



Indikativ a infinitiv futura aktiva a media stažených sloves

Úkol: Zopakujte si koncovky futura v kapitole o futuru.

Od uvedených kmenů se všechny tvary futura tvoří pravidelnými koncovkami, a tak bude stačit, když pro názornost uvedeme tvary pouze od jednoho kmene.

osoba indikativ infinitiv
aktivum medium
singulár plurál singulár plurál
1. ἀγαπήσω ἀγαπήσομεν ἀγαπήσομαι ἀγαπησόμεθα akt.

ἀγαπήσ-ειν

med.

ἀγαπήσ-εσθαι
2. ἀγαπήσεις ἀγαπήσετε ἀγαπήσῃ ἀγαπήσεσθε
3. ἀγαπήσει ἀγαπήσουσι ἀγαπήσεται ἀγαπήσονται



Poznámka: Participium futura stejně jako infinitiv futura jsou tvary užívané v koiné jen zřídka. Participium proto ani uvádíme. Tvoří se a skloňuje se stejně jako participium prézenta, základem je však futurální kmen.

Zbývající dva kmeny tvoří futurum analogicky:

slovesa futurum
ε-kmenová ποιήσω...
ο-kmenová πληρώσω...



Αorist akt. a med. stažených sloves

Úkol: Zopakujte si koncovky indikativu aoristu slabého.

Indikativ aoristu

Stažená slovesa tvoří tvary aoristu koncovkami aoristu slabého. Indikativ aoristu zařazuje děj do minulosti, a je tedy minulým časem. Stejně jako indikativ imperfekta má proto i indikativ aoristu augment.

Otázky a úkoly:

  1. Jaké dva druhy augmentu znáte a jak vypadají? (viz kapitolu o imperfektu)
  2. Jaký druh augmentu bude mít sloveso ἀγαπῶ a jaký slovesa ποιῶ a πληρῶ?

Protože jsou koncovky aoristu u všech tří kmenů stažených sloves stejné, bude opět stačit, uvedeme-li časování pouze jednoho z nich.

osoba aktivum medium
singulár plurál singulár plurál
1. ἠγάπησα ἠγαπήσαμεν ἠγαπησάμην ἠγαπησάμεθα
2. ἠγάπησας ἠγαπήσατε ἠγαπήσω ἠγαπήσασθε
3. ἠγάπησε ἠγάπησαν ἠγαπήσατο ἠγαπήσαντο



Imperativ a infinitiv aoristu

Infinitiv, imperativ a participium aoristu neoznačují minulý děj, a proto nemají augment. Tvary jsou stejné jako u slabého aoristu sloves nestažených.



aktivum medio-pasivum
infinitiv prézenta ποιῆσαι ποιήσασθαι
2. os. imper.

prézenta
sg. ποίησον ποίησαι
pl. ποιήσατε ποιήσασθε



Otázky a úkoly:

  1. Jaký vid vyjadřují všechny tvary aoristu?
  2. Ve kterém tvaru není v koncovce slabika -σα-, charakteristická pro aorist slabý?



Perfektum

Úkol: Nejprve si zopakujte téma slovesné kmeny z úvodu ke konjugaci.

Perfektní kmen

Kromě tvarů tvořených od kmene prézentního a kmene aoristního, jejichž společným znakem je vyjadřování dějů a činností, existují v řečtině i tvary tvořené od kmene perfektního, jež vyjadřují především stav (stativnost a rezultativnost):

indikativ perfekta τέθνηκε "je mrtev"
ale ind. prézenta ἀποθνῄσκει "umírá"
ind. aoristu ἀπέθανε "zemřel"



Reduplikace

Charakteristickým příznakem perfektního kmene je tzv. reduplikace (zdvojka), která se na rozdíl od augmentu sekundárních časů objevuje nejen v indikativu, ale i v ostatních způsobech a také v neurčitých a jmenných tvarech (infinitivy a participia). Někdy je jí také říká epsílonová reduplikace, protože reduplikační samohláskou je ε:

indikativ perfekta aktiva πεπίστευκα
participium perfekta aktiva πεπιστεκώς
infinitiv perfekta aktiva πεπιστευκέναι

Podle způsobu tvoření se rozlišují dva základní typy reduplikace:

  • reduplikace úplná
  • reduplikace neúplná
  • reduplikace attická

Úplná reduplikace spočívá ve zdvojení počáteční souhlásky s vloženým ε. Aspirovaná souhláska θ, φ, χ se přitom nahrazuje odpovídající souhláskou neaspirovanou, tedy τ, π, κ. Úplná reduplikace se vyskytuje:

  • U slovesných kmenů začínajících na jednoduchou souhlásku (kromě ρ):
    λύω λέλυκα rozvázal jsem
    θύω τέθυκα obětoval jsem
    φιλῶ πεφίληκα mám v lásce
    χαίρω κεχάρηκα mám radost
  • U slovesných kmenů začínajících na skupinu dvou a více souhlásek, a to ražená + likvida nebo nazála: π, β, τ, δ, κ, γ + λ, ρ, μ, ν (tzv. mūta cum liquidā) vyjma skupinu γν-:
    γράφω γέγραφα napsal jsem (a mám napsáno)
    κράζω κέκραγα křičím
    πλουτίζω πεπλούτηκα zbohatl jsem (a jsem bohatý)

Neúplná reduplikace se tvarově podobá přímnožku. Vyskytuje se:

  • U slovesných kmenů začínajících na vokál:
    γαπῶ γάπηκα mám v lásce, miluji
    λπίζω λπικα doufal jsem (a doufám)
  • U slovesných kmenů začínajících na konsonant ρ, ζ, ξ, ψ nebo jinou konsonantickou skupinu než mūta cum liquidā nebo na γν-:
    ίπτω ρριφα vrhl jsem
    ζητῶ ζήτηκα vyhledal jsem
    ἀπο-στέλλω ἀπ-έσταλκα poslal jsem
    γι(γ)νώσκω ἔγνωκα poznal jsem
  • V některých zvláštních případech má neúplná reduplikace formu εἴ-:
    λέγω εἴρηκα řekl jsem
    λαμβάνω εἴληφα dostal jsem (a mám)

Při tzv. attické reduplikaci dochází ke zdvojení celé počáteční slabiky. V řečtině Nového zákona se hojně vyskytuje u slovesa ἀκουώ - slyším, které má perfektum ἀκήκοα - uslyšel jsem (ἀκ-ήκ-οα).

Zapamatujte si:

  • Pokud sloveso v prézentu začíná na , po neúplné reduplikaci se hláska zdvojuje: ίπτω - ρριφα
  • U předponových sloves se reduplikace umisťuje za předponu. Reduplikuje se totiž kmen: ἀπαγγέλλω - ἀπήγγελκα.



Funkce perfekta a překlad do češtiny

Perfektum vyjadřuje stav přítomný, vzešlý z děje minulého dokonavého, který svými následky trvá v okamžiku promluvy. Protože v češtině perfektum není, je nutné se při překladu uchylovat k různým náhradám. Můžeme použít:

  • minulý čas dokonavý
  • konstrukci typu "je mrtev"
  • konstrukci typu "má uděláno"
  • někdy i přítomný čas nedokovaný
perfektum děj minulý dokonavý stav přítomný
πεποίηκα udělal jsem mám uděláno
πεπαίδευκα vychoval jsem jsem vychovatelem

Řeckému perfektu se významově nejvíce blíží opisy "mám uděláno", "mám uvařeno"; v konkrétních kontectech obrat však působí dost neobratně a nelze ho tvořit ode všech sloves. Perfektum je možno interpretovat dvojím způsobem:

  • "udělal jsem, uvařil jsem" (perfektum aktivní)
  • "někdo uvařil pro mne", tj. "je uvařeno" (perfektum medio-pasivní)

Zapamatujte si:

V Novém zákoně se "stavový" význam perfekta uplatňuje méně. Perfektum se obvykle překládá pomocí minulého času dokonavého. Používalo se často jako výraznější, expresivnější ekvivalent aoristu:

  • Γιγνώσκετε τί πεποίηκα ὑμῖν; - Chápete, co jsem pro vás udělal ?



Perfektum aktivní slabé

Perfektum slabé tvoří slovesa samohlásková stažená i nestažená, ze sloves souhláskových ražených pouze kmeny zubné a dále pak některá slovesa plynná a nosová.

Kmen perfekta slabého se vyznačuje příznakem -κ-:

  • U sloves samohláskových nestažených se -κ- připojuje přímo k samohlásce zakončující prézentní kmen (λέλυκα)
  • U sloves samohláskových stažených (ἀγαπῶ, ποιῶ, πληρῶ) se -κ- připojuje ke kmenové samohlásce, která se při tom dlouží podobně jako ve futuru a aoristu (ἠγάπηκα, πεποίηκα, πεπλήρωκα)
  • U sloves souhláskových zubných (ἐλπίζω) je zubná hláska před -κ- eliminována (ἤλπικα "mám naději")
  • U některých sloves s kmenem zakončeným na nosovku nebo plynnou souhlásku (αἴρω) se -κ- připojuje ke kmeni prostému (tj. futurálnímu - viz kapitolu Futurum sloves plynných a nosových): ἤρκα - "zdvihl jsem", u jiných dochází ke změně samohlásky v kmeni (ἀποστέλλω: ind. pf. ἀπέσταλκα - "poslal jsem")

Indikativ a infinitiv perfekta

osoba indikativ infinitiv
singulár plurál
1. λέλυκ-α - rozvázal jsem

/ mám rozvázáno
λελύκ-αμεν - rozvázali jsme

/ máme rozvázáno
λελυκ-έναι
2. λέλυκ-ας λελύκ-ατε
3. λέλυκ-ε(ν) λελύκ-ασι(ν)

Poznámka: Imperativ od perfekta aktivního není znám.

Úkol: Porovnejte kmen a koncovky aoristu slabého s kmenem perfekta slabého u slovesa λύω.



Perfektum aktivní silné

Perfektum silné tvoří hlavně slovesa souhlásková ražená retná a zadopatrová a některá další slovesa. Toto perfektum nemá příznak -κ-. Kmen je často zakončen na aspirátu a někdy se v něm objevují i další změny:

prézens perfektum význam
γράφω γέγραφα napsal jsem (a mám napsáno)
πείθω πέποιθα důvěřuji
γίγνομαι γέγονα stal jsem se (a jsem)
ἔρχομαι ἐλήλυθα přišel jsem (a jsem tady)
λαμβάνω εἴληφα dostal jsem (a mám)

V mnoha případech nelze předvídat, jak perfektní kmen vypadá. Proto se ho učíme v rámci tzv. slovesných stupnic.

Indikativ a infinitiv perfekta silného

Perfektum silné má stejné osobní přípony jako perfektum slabé, tedy: -α, -ας, -ε, -αμεν, -ατε, -ασι(ν).

osoba singulár plurál infinitiv
1. γέγραφ-α - napsal jsem (a mám napsáno) γεγράφα-μεν γεγραφ-έναι
2. γέγραφ-ας γεγράφ-ατε
3. γέγραφ-ε(ν) γεγράφ-ᾱσι(ν)



Perfektum medio-pasivní

Reduplikace, charakteristická pro perfektní kmen, je v medio-pasivu stejná jako v aktivu. Na rozdíl od perfekta aktivního však nemá medio-pasivní perfektum příznak -κ-, ani žádný jiný příznak a přípony, které jsou u perfekta medio-pasiva stejné jako ve tvarech prézentních, se připojují přímo ke kmeni bez thematického vokálu.

Slovesa samohlásková

U sloves samohláskových nestažených vypadají perfektní tvary jako tvary prézentní, ale jsou rozšířeny o reduplikaci a chybí u nich kmenová samohláska: prézens λύ-ο-μαι, perfektum λέλυ-μαι.

Indikativ, imperativ a infinitiv perfekta medio-pasiva

osoba indikativ imperativ infinitiv
singulár plurál singulár plurál
1. λέλυ-μαι λελύ-μεθα



λε-λύ-σθαι
2. λέλυ-σαι λέλυ-σθε λέ-λυ-σο λέ-λυ-σθε
3. λέλυ-ται λέλυ-νται



Zapamatujte si:

  • V medio-pasivu je znám imperativ, zatímco v aktivu nikoli.
  • V indikativu se někdy používají opisné tvary: λελυμένος εἰμί = λέλυμαι - "jsem rozvázán"

U sloves samohláskových stažených se osobní přípony připojují k rozšířenému kmeni, který se vyskytuje i v perfektu aktiva:

sloveso indikativ perfekta aktiva indikativ perfekta medio-pasiva
ἀγαπῶ ἠγάπη-κα ἠγαπη-μαι - jsem milován
ποιῶ πεποίη-κα πεποίη-μαι - jsem vytvořen
πληρῶ πεπλήρω-κα πεπλήρω-μαι - jsem naplněn



Slovesa souhlásková

Úkol: Zopakujte si kapitolu Třídění hlásek.

U sloves souhláskových se osobní přípona perfekta medio-pasiva připojuje přímo ke kmeni prostému. Protože se souhláska
kmene setkává se souhláskou přípony, dochází k různým hláskovým změnám podle toho, na jakou samohlásku kmen končí:

Indikativ perfekta medio-pasiva:

číslo osoba km. retný

γραφ- (γράφω)
km. zadopatrový

πρακ- (πράττω)
km. zubný

πεισ- (πείθω)
km. plynný

ἄγγελ- (ἀγγέλλω)
sg. 1. γέ-γραμ-μαι πέ-πραγ-μαι πέ-πεισ-μαι ἤγγελ-μαι
2. γέ-γραψαι πέ-πραξαι πέ-πεισαι ἤγγελ-σαι
3. γέ-γραπ-ται πέ-πρακ-ται πέ-πεισ-ται ἤγγελ-ται
pl. 1. γε-γράμ-μεθα πε-πράγ-μεθα πε-πείσ-μεθα ἠγγέλ-μεθα
2. γέ-γραφ-θε πέ-πραχ-θε πέ-πεισ-θε ἤγγελ-θε
3. γε-γραμ-μένοι εἰσίν πε-πραγ-μένοι εἰσίν πε-πεισ-μένοι εἰσίν ἠγγελ-μένοι εἰσίν



Infinitiv a imperativ perfekta medio-pasiva:

infinitiv γεγράφ-θαι πεπείσ-θαι πεπράχ-θαι ἠγγέλ-θαι
imperativ 2. sg. γέγρα-ψο πέπει-σο πέπρα-ξο ἤγγελ-σο
2. pl. γέγρα-φθε πέπεισ-θε πέπραχ-θε ἤγγελ-θε

Zapamatujte si:

Poznámka pro zvídavé: V tabulce jsou uvedena pravidla souhláskových změn, ke kterým dochází v kmeni pferfekta medio-pasiva:

kmen je zakončen na souhlásku:
retnou (π, β, φ) zubnou (τ, δ, θ) zadopatrovou (κ, γ, χ)
+ μ > μμ γέ-γραμ-μαι + μ > σμ πέ-πεισ-μαι + μ > γμ πέπραγ-μαι
+ σ > ψ γέ-γραψαι + σ > ξσ πέ-πεισαι + σ > ξ πέπραξαι
+ τ > πτ γέ-γραπ-ται + τ > στ πέ-πεισ-ται + τ > κτ πέπρακ-ται
+ θ > φθ γέ-γραφ-θε + θ > σθ πέ-πεισ-θε + θ > χθ πέπραχ-θε



Překlad tvarů perfekta medio-pasiva

Řecké perfektum medio-pasivní se do češtiny překládá obvykle pasivními tvary dokonavých sloves:

perfektum překlad
κέκριται "je odsouzen"
πεπεισμένος ἐστι "je přesvědčen"
ὑποτεταγμένος "podřízen | podřízený"
πεπλήρωται "je naplněný | naplnil se"

Někdy se ovšem vžil překlad pomocí nedokonavých tvarů, např.: γέγραπται - "je psáno".

Poznámky pro zvídavé:

  • Perfektum medio-pasivní je v Novém zákoně u mnoha sloves frekventovanější než perfektum aktivní. Zatímco např. u slovesa γράφω jsou v aktivu jsou pouze 4 výskyty (γέγραφα), v medio-pasivu se setkáváme s perfektem mnohem častěji: γέγραπται (3. sg. - 67 x), participium γεγραμμένος (v různých pádech 34 x)
  • U některých sloves jsou naopak frekventovanější tvary aktivní, např. u πιστεύω se vyskytuje 27 tvarů pf. aktiva a pouze dva tvary pf. medio-pasiva. Tyto zvláštnosti souvisejí mj. s lexikálním významem daného slovesa.
  • Častý je výskyt participií a opisných tvarů (a to i v indikativu).



Plusquamperfektum

Charakteristika plusquamperfekta

Od perfektního kmene se tvoří nejen tvary perfektní, ale i tvary plusquamperfekta. Vztah mezi perfektem a plusquamperfektem je podobný jako vztah mezi prézentem a imperfektem:

čas prézentní kmen perfektní kmen
primární čas ind. prézenta ind. perfekta
sekundární čas ind. imperfekta ind. plusquamperfekta



Indikativ plusquamperfekta aktiva a medio-pasiva

Indikativ plusquamperfekta se tvoří od perfektního kmene pomocí sekundárních osobních přípon.

Slovesa samohlásková

číslo osoba aktivum medio-pasivum
sg. 1. (ἐ)-λελύ-κειν
rozvázal jsem (měl jsem rozvázáno)
(ἐ)-λελύ-μην
byl jsem rozvázán
2. (ἐ)-λελύ-κεις (ἐ)-λέλυ-σο
3. (ἐ)-λελύ-κει(ν) (ἐ)-λέλυ-το
pl. 1. (ἐ)-λελύ-κειμεν (ἐ)-λελύ-μεθα
2. (ἐ)-λελύ-κειτε (ἐ)-λέλυ-σθε
3. (ἐ)-λελύ-κεισαν λελυ-μένοι ἦσαν



Slovesa souhlásková

U souhláskových kmenů se tvoří i plusquamperfektum stejným způsobem:

číslo osoba aktivum medio-pasivum
sg. 1. (ἐ)-γεγράφ-ειν
napsal jsem (měl jsem napsáno)
(ἐ)-γεγράμ-μην
byl jsem napsán
2. (ἐ)-γεγράφ-εις (ἐ)-γέγρα-ψο
3. (ἐ)-γεγράφ-ει (ἐ)-γέγραπ-το
pl. 1. (ἐ)-γεγράφ-ειμεν (ἐ)-γεγράμ-μεθα
2. (ἐ)-γεγράφ-ειτε (ἐ)-γέγραφ-θε
3. (ἐ)-γεγράφ-εισαν γέγραμ-μένοι ἦσαν

Zapamatujte si:

  • Plusquamperfektum je minulý čas, který se tvoří od perfektního kmene a má sekundární osobní přípony (jako ostatní minulé časy).
  • Augment v plusquamperfektu není závazný, často se vynechává.
  • Plusquamperfektum má pouze indikativní tvary (jako imperfektum).
  • 3. os. plurálu medio-pasiva se tvoří pouze opisně (pomocí participia perfekta medio-pasiva a indikativu imperfekta slovesa "být"); opisné tvary jsou však časté i v jiných osobách.
  • Na rozdíl od latiny a živých jazyků nevyjadřuje plusquamperfektum předčasnost, ale minulý stav.



Konjunktivy

Konjunktiv je další slovesný způsob vedle indikativu a imperativu. Tvoří se od všech slovesných kmenů kromě futurálního vždy stejnými koncovkami.

Čeština konjunktiv nemá a nemá ani žádný jiný způsob, který by se konjunktivu podobal - český kondicionál je něco naprosto odlišného. Nejpřiměřenějším způsobem jak si osvojit, co řecký konjunktiv je a co znamená, je porozumět jeho použití. Tomu se věnujeme v jiném vlákně.

Konjunktiv je v některých případech nahraditelný indikativem futura. Futurum samo žádný konjunktiv nemá. V jiných případech může být konjunktiv nahrazen imperativem. Také v některých vedlejších větách časových a podmínkových se konjunktiv používá ve spojitosti s futurem a imperativem. Z jeho užívání můžeme tedy vyvodit, že konjunktiv je způsob, kterým mluvčí vyjadřuje svůj subjektivní postoj k budoucímu ději - očekávání, nejistotu, obavu, požadavek, snahu...

Zapamatujte si: Futurum žádný konjunktiv nemá!!!



Tvary konjunktivů

Koncovky konjunktivu se podobají koncovkám indikativu prézenta, liší se od nich většinou délkou samohlásky nebo dvojhlásky. Koncovky konjunktivů jsou u všech časů stejné.



Konjunktiv prézenta

Koncovky konjunktivů jsou u všech kmenů stejné. Pouze u α-kmenových a ο-kmenových sloves stažených dochází v konjunktivu prézenta k jejich proměnám v souladu s pravidly stahování samohlásek. U ε-kmenových stažených sloves se koncovky konjunktivu prézenta liší od konjunktivních koncovek sloves nestažených pouze druhem a polohou přízvuku.



Slovesa souhlásková a samohlásková nestažená

osoba aktivum medio-pasivum
singulár plurál singulár plurál
1. λύ-ω λύ-ωμεν λύ-ωμαι λυ-ώμεθα
2. λύ-ῃς λύ-ητε λύ-ῃ λύ-ησθε
3. λύ-ῃ λύ-ωσιν λύ-ηται λύ-ωνται



Slovesa samohlásková stažená

osoba aktivum medio-pasivum
singulár plurál singulár plurál
1. ἀγαπῶ
πληρῶ
ποιῶ
ἀγαπῶμεν
πληρῶμεν
ποιῶμεν
ἀγαπῶμαι
πληρῶμαι
ποιῶμαι
ἀγαπώμεθα
πληρώμεθα
ποιώμεθα
2. ἀγαπᾷς
πληροῖς
ποιῇς
ἀγαπᾶτε
πληρῶτε
ποιῆτε
ἀγαπᾷ
πληροῖ
ποιῇ
ἀγαπᾶσθε
πληρῶσθε
ποιῆσθε
3. ἀγαπᾷ
πληροῖ
ποιῇ
ἀγαπῶσιν
πληρῶσιν
ποιῶσιν
ἀγαπᾶται
πληρῶται
ποιῆται
ἀγαπῶνται
πληρῶνται
ποιῶνται

Otázky a úkoly:

  1. Srovnejte, jaké rozdíly v konjunktivních koncovkách působí stahování u jednotlivých kmenů stažených sloves.
  2. V kterých tvarech má u stažených i nestažených sloves konjunktiv stejnou koncovku jako indikativ?



Konjunktiv aoristu aktiva a media

Konjunktiv aoristu se tvoří od příslušného aoristového kmene konjunktivními koncovkami. Konjunktiv neoznačuje minulý děj, a proto ani konjunktiv aoristu nemá augment.

Konjunktiv aoristu silného

osoba aktivum medium
singulár plurál singulár plurál
1. φύγ-ω φύγ-ωμεν γέν-ωμαι γεν-ώμεθα
2. φύγ-ῃς φύγ-ητε γέν-ῃ γέν-ησθε
3. φύγ-ῃ φύγ-ωσιν γέν-ηται γέν-ωνται



Konjunktivy aoristu slabého

osoba aktivum medium
singulár plurál singulár plurál
1. λύσ-ω λύσ-ωμεν λύσ-ωμαι λυσ-ώμεθα
2. λύσ-ῃς λύσ-ητε λύσ-ῃ λύσ-ησθε
3. λύσ-ῃ λύσ-ωσιν λύσ-ηται λύσ-ωνται

Všimněte si: Tvar λύσω může být 1. sg. ind. fut. akt. nebo 1. sg. konj. aor. akt.

Poznámka: Stejně se tvoří i konj. aor. stažených sloves: (ἀγαπήσῃς, ποιήσῃ, πληρώσωμεν atp.) a sloves plynných a nosových:

osoba aktivum medium
singulár plurál singulár plurál
1. μείνω μείνωμεν κρίνωμαι κρινώμεθα
2. μείνῃς μείνητε κρίνῃ κρίνησθε
3. μείνῃ μείνωσιν κρίνηται κρίνωνται



Konjunktiv aoristu pasivního

Konjunktiv aoristu pasivního se tvoří od kmene aoristu pasivního aktivními konjunktivními koncovkami.

osoba aorist slabý aorist silný
singulár plurál singulár plurál
1. λυ-θ-ῶ λυ-θ-ῶμεν γραφ-ῶ γραφ-ῶμεν
2. λυ-θ-ῇς λυ-θ-ῆτε γραφ-ῇς γραφ-ῆτε
3. λυ-θ-ῇ λυ-θ-ῶσι(ν) γραφ-ῇ γραφ-ῶσι(ν)



Konjunktiv prostokmenného aoristu

osoba βαίνω γινώσκω
singulár plurál singulár plurál
1. βῶ βῶμεν γνῶ γνῶμεν
2. βῇς βῆτε γνῷς γνῶτε
3. βῇ βῶσιν γνῷ γνῶσιν

Úkol: Srovnejte tvary konjunktivu obou sloves, které vznikly stahováním kmenové samohlásky a koncovky.

Konjunktiv perfekta

Konjunktiv perfekta aktiva

osoba singulár plurál
1. λε-λυ-κ-ὼς (-υῖα, -ὸς) ὦ λε-λυ-κ-ότες (-υῖαι, -ότα) ὦμεν
2. λε-λυ-κ-ὼς (-υῖα, -ὸς) ᾖς λε-λυ-κ-ότες (-υῖαι, -ότα) ἦτε
3. λε-λυ-κ-ὼς (-υῖα, -ὸς) ᾖ λε-λυ-κ-ότες (-υῖαι, -ότα) ὦσι(ν)

Konjunktiv perfekta aktiva se v Novém zákoně vyskytuje většinou ve tvaru analytickém (opisném), tvořeném pomocí participia perfekta aktiva a konjunktivu prézenta od slovesa "být". Klasická řečtina používala tvary syntetické: λε-λύ-κω, λε-λύ-κῃς, λε-λύ-κῃ, λε-λύ-κω-μεν, λε-λύ-κη-τε, λε-λύ-κω-σιν. V konjunktivu perfekta medio-pasiva se užívaly opisné tvary běžně:

Konjunktiv perfekta medio-pasiva

osoba singulár plurál
1. λελυ-μένος, -μένη, -μένον ὦ λελυ-μένοι, -μέναι, -μένα ὦμεν
2. λελυ-μένος ᾖς λελυ-μένοι ἦτε
3. λελυ-μένος ᾖ λελυ-μένοι ὦσι(ν)



Konjunktivy athematických sloves

Konjunktiv prézenta

Konjunktiv prézenta aktiva



δίδωμι τίθημι ἀφίημι ἵστημι
sg. 1. διδῶ τιθῶ ἀφιῶ ἱστῶ
2. διδῷς τιθῇς ἀφιῇς ἱστῇς
3. διδῷ τιθῇ ἀφιῇ ἱστῇ
pl. 1. διδῶμεν τιθῶμεν ἀφιῶμεν ἱστῶμεν
2. διδῶτε τιθῆτε ἀφιῆτε ἱστῆτε
3. διδῶσι τιθῶσι ἀφιῶσι ἱστῶσι



Konjunktiv prézenta medio-pasiva



δίδωμι τίθημι ἀφίημι ἵστημι
sg. 1. διδῶμαι τιθῶμαι ἀφιῶμαι ἱστῶμαι
2. διδῷ τιθῇ ἀφιῇ ἱστῇ
3. διδῶται τιθῆται ἀφιῆται ἱστῆται
pl. 1. διδώμεθα τιθώμεθα ἀφιώμεθα ἱστώμεθα
2. διδῶσθε τιθῆσθε ἀφιῆσθε ἱστῆσθε
3. διδῶνται τιθῶνται ἀφιῶνται ἱστῶνται

Zapamatujte si: Konjunktiv prézenta aktiva i media má obvyklé koncovky konjunktivu, které se stahují s kmenovou samohláskou, a to v případě slovesa δίδωμι poněkud nezvykle.



Konjunktiv aoristu

Poznámka: Koncovky konjunktivu aoristu aktiva i media jsou u jednotlivých sloves stejné jako odpovídající koncovky konjunktivu prézenta. U slovesa δίδωμι dochází tedy také v konjunktivu aoristu ke stahování.

Konjunktiv aoristu aktiva



δίδωμι τίθημι ἀφίημι
sg. 1. δῶ θῶ ἀφῶ
2. δῷς θῇς ἀφῇς
3. δῷ θῇ ἀφῇ
pl. 1. δῶμεν θῶμεν ἀφῶμεν
2. δῶτε θῆτε ἀφῆτε
3. δῶσι θῶσι ἀφῶσι



Konjunktiv aoristu media



δίδωμι τίθημι ἀφίημι
sg. 1. δῶμαι θῶμαι ἀφῶμαι
2. δῷ θῇ ἀφῇ
3. δῶται θῆται ἀφῆται
pl. 1. δώμεθα θώμεθα ἀφώμεθα
2. δῶσθε θῆσθε ἀφῆσθε
3. δῶνται θῶνται ἀφῶνται



Konjunktiv aoristu pasiva



δίδωμι τίθημι ἀφίημι
sg. 1. δοθῶ τεθῶ ἀφεθῶ
2. δοθῇς τεθῇς ἀφεθῇς
3. δοθῇ τεθῇ ἀφεθῇ
pl. 1. δοθῶμεν τεθῶμεν ἀφεθῶμεν
2. δοθῆτε τεθῆτε ἀφεθῆτε
3. δοθῶσι τεθῶσι ἀφεθῶσι



Konjunktivy aoristu slovesa ἵστημι



intranzitivní aktivní mediální pasivní
sg. 1. στῶ στήσω στήσωμαι σταθῶ
2. στῇς στήσῃς στήσῃ σταθῇς
3. στῇ στήσῃ στήσηται σταθῇ
pl. 1. στῶμεν στήσωμεν στησώμεθα σταθῶμεν
2. στῆτε στήσητε στήσησθε σταθῆτε
3. στῶσι στήσωσι στήσωνται σταθῶσι



Konjunktiv perfekta

Konjunktiv perfekta má v Novém zákoně pouze opisné tvary, které se tvoří kombinací participia perfekta odpovídajícího rodu a konjunktivu prézenta slovesa εἰμί ("být").

Konjunktiv perfekta aktiva



δίδωμι τίθημι ἵστημι
sg. 1. δεδωκὼς ὦ τεθηκὼς ὦ ἑστηκὼς ὦ
2. δεδωκὼς ᾖς τεθηκὼς ᾖς ἑστηκὼς ᾖς
3. δεδωκὼς ᾖ τεθηκὼς ᾖ ἑστηκὼς ᾖ
pl. 1. δεδωκότες ὦμεν τεθηκότες ὦμεν ἑστηκότες ὦμεν
2. δεδωκότες ἦτε τεθηκότες ἦτε ἑστηκότες ἦτε
3. δεδωκότες ὦσι τεθηκότες ὦσι ἑστηκότες ὦσι



Konjunktiv perfekta media



δίδωμι τίθημι
sg. 1. δεδομένος ὦ τεθειμένος ὦ
2. δεδομένος ᾖς τεθειμένος ᾖς
3. δεδομένος ᾖ τεθειμένος ᾖ
pl. 1. δεδομένοι ὦμεν τεθειμένοι ὦμεν
2. δεδομένοι ἦτε τεθειμένοι ἦτε
3. δεδομένοι ὦσι τεθειμένοι ὦσι

Poznámka: Vynecháváme zde konjunktivy perfekta slovesa ἀφίημι, protože se v Novém zákoně nevyskytují, a konjunktiv perfekta media slovesa ἵστημι, které v perfektu mediální tvary nemá.



Konjunktiv prézenta ný-ových sloves

Konjunktiv prézenta aktiva a medio-pasiva se u ný-ových sloves tvoří obdobně jako u sloves thematických.

osoba aktivum medium
1. δεικνύω δεικνύωμεν δεικνύωμαι δεικνυώμεθα
2. δεικνύῃς δεικνύητε δεικνύῃ δεικνύησθε
3. δεικνύῃ δεικνύωσι δεικνύηται δεικνύωνται



Konjunktiv prézenta dalších sloves

Konjunktiv prézenta slovesa δύναμαι, -σθαι

osoba singulár plurál
1. δύν-ωμαι δυν-ώμεθα
2. δύν-ῃ δύν-ησθε
3. δύν-ηται δύν-ωνται

Zapamatujte si: V konjunktivu prézenta slovesa δύναμαι jsou obvyklé koncovky konjunktivu, před nimiž mizí α na konci kmene.



Konjunktiv prézenta slovesa κάθημαι, -σθαι

osoba singulár plurál
1. καθ-ῶμαι καθ-ώμεθα
2. καθ-ῇ καθ-ῆσθε
3. καθ-ῆται καθ-ῶνται

Poznámka: Konjunktiv prézenta slovesa κεῖ-μαι se v Novém zákoně nevyskytuje vůbec a v jiných textech pouze ve 3. osobách, a to jen velice zřídka.



Imperativy 3. osoby

V řečtině se vyskytuje a často používá imperativ prézenta a aoristu také ve 3. osobě sg. a pl. Překládat do češtiny se může buď pomocí částice ať, nebo pomocí archaického budiž, staniž se apod., nebo se také někdy převádí pomocí imperativu 2. osoby (... přijď království tvé, buď vůle tvá ...).

3. os. imperativu singulár plurál
prézenta akt. λυέτω λυέτωσαν
préz. medpas. λυέσθω λυέσθωσαν
slabého aor. akt. λυσάτω λυσάτωσαν
silného aor. akt. λαβέτω λαβέτωσαν
slabého aor. med. λυσάσθω λυσάσθωσαν
silného aor. med. λαβέσθω λαβέσθωσαν
slabého aoristu pas. λυθήτω λυθήτωσαν
silného aoristu pas. γραφήτω γραφήτωσαν

Zapamatujte si:

  • Imperativ 3. osoba má v singuláru aktiva koncovku -τω a v singuláru media koncovku -σθω
  • Koncovky plurálu imperativu 3. osoba se u jednotlivých časů tvoří příponou -σαν ke tvaru příslušného imperativu 3. osoby singuláru.



Optativy

Optativ je slovesný způsob a patří tedy do stejné kategorie jako indikativ, imperativ a konjunktiv. Tvoří se od všech slovesných kmenů často značně odlišnými koncovkami. Tyto koncovky mají jeden společný znak, a to je samohláska ι, která tvoří dvojhlásku s thematickým vokálem.

Čeština optativ nemá a nemá ani žádný jiný způsob, který by optativu odpovídal. Jako v případě konjunktivu bude i tady nejpřiměřenějším způsobem jak si jeho funkce osvojit, porozumět jeho použití.

Na rozdíl od konjunktivu se ale s optativem v novozákonní koiné příliš nesetkáme. Jedná se totiž o tvar, který se z jazyka postupně ztrácel a který můžeme v novozákonních textech považovat spíše za příležitostnou literárněstylistickou ozdobu než za gramaticky odůvodněný a nutný výrazový prostředek. Proto ho také vyložíme jen stručně.

Tvary optativu nebudeme vykládat systematicky podle časů, ale uděláme jen jeho stručný přehled podle různých koncovek.

Koncovky optativu

osoba aktivum medio-pasivum
singulár plurál singulár plurál
1. -οιμι -οιμεν -οιμην -οιμεθα
2. -οις -οιτε -οιο -οισθε
3. -οι -οιεν -οιτο -οιντο

Poznámka: Těmito koncovkami se tvoří optativ prézenta akt. a medpas. sloves souhláskových a samohláskových nestažených, optativ silného aoristu akt. a med. a optativ futura akt., med. i pas, popřípadě optativ perfekta akt. (perfektum ale tvořilo v optativu opisné tvary, a to často už i v klasické attičtině).

Příklady:

  • λύοιμι - 1. sg. opt. préz. akt.
  • ἔλθοιμι - 1. sg. opt. aor. akt.
  • λύσοιμι - 1. sg. opt. fut. akt.



Koncovky optativu sigmatického aoristu akt. a med.

osoba aktivum medium
singulár plurál singulár plurál
1. -αιμι -αιμεν -αιμην -αιμεθα
2. -αις (-ειας) -αιτε -αιο -αισθε
3. -αι (-ειεν) -αιεν (-ειαν) -αιτο -αιντο

Poznámka: V závorkách jsou uvedeny tvary starší.

Příklad: λύσαιμι - 1. sg. opt. aor. akt.



Koncovky optativu aoristu pasivního

osoba singulár plurál
1. -είην -εῖμεν
2. -είης -εῖτε
3. -είη -εῖεν

Příklad: λυθείην - 1. sg. opt. aor. pas.



Další koncovky optativu

Slovesa samohlásková stažená a slovesa athematická tvoří optativ koncovkami, které kombinují výše uvedené systémy. V následující tabulce uvádíme základní systém:

osoba aktivum medio-pasivum
singulár plurál singulár plurál
1. -οίην -οιμεν -οίμην -οίμεθα
2. -οίης -οιτε -οιο -οισθε
3. -οίη -οιεν -οιτο -οιντο

Poznámky:

  • Slovesa samohlásková stažená tvoří těmito koncovkami optativ prézenta - optativy ostatních časů se tvoří obdobně jako u sloves souhláskových a samohláskových nestažených.
  • Slovesa α-kmenová stahují dvojhlásku οι v koncovce optativu na (ἀγαπῴην).
  • Slovesa athematická mají v těchto koncovkách takovou samohlásku, na kterou končí jejich kmen (διδοίην, δοίην, τιθείην, θείην, ἀφιείην, ἀφείην, ἱσταίην, σταίην).



Tvary optativu k zapamatování

Zapamatujte si tvary optativu prézenta athematického slovesa εἶμι, εἶναι:

osoba singulár plurál
1. εἴην εἶμεν
2. εἴης εἶτε
3. εἴη εἶεν

Zapamatujte si 3. sg. opt. aor. med. od deponentního slovesa γίνομαι, γίνεσθαι, která se používala jako výraz odmítavého zvolání: μὴ γένοιτο "kéž se to nestane!" / "proboha ne!"



Athematická slovesa

Athematická slovesa jsou taková slovesa, která nemají v prézentu a imperfektu kmen rozšířený o tzv. thematický neboli kmenový vokál. Thematický vokál je samohláska ε, nebo o, která je součástí prézentního kmene tzv. thematických sloves.

  • Např. λύω je thematické sloveso, tj. má thematický (kmenový) vokál (λύ-ο-μεν; λύ-ε-τε). Thematická slovesa mají v 1. os. sg. koncovku -ω
  • Naopak εἰμί je athematické sloveso, tj. nemá thematický (kmenový) vokál (ἐσ-μέν, ἐσ-τέ). Athematická slovesa mají v 1. os. sg. koncovku -μι

Athematická slovesa vykazují některé další zvláštnosti, takže je můžeme brát jako slovesa nepravidelná.

Primární (prézentní) osobní přípony athematických sloves

osoba aktivum medium
singulár plurál singulár plurál
1. -μι -μεν -μαι -μεθα
2. -τε -σαι -σθε
3. -σι -ασι -ται -νται



Prézens

Nejrozšířenějšími athematickými slovesy vedle εἰμί jsou δίδωμι, τίθημι, ἀφίημι a ἵστημι. Pro jejich prézentní kmen je charakteristická tzv. iótová reduplikace, která je však zřetelná na první pohled pouze u sloves δί-δωμι, τί-θημι.

Indikativ, imperativ a infinitiv prézenta aktiva



δίδωμι τίθημι ἀφίημι ἵστημι
indikativ prézenta akt.
sg. 1. δίδωμι τίθημι ἀφίημι ἵστημι
2. δίδως τίθης ἀφίης ἵστης
3. δίδωσι τίθησι ἀφίησι ἵστησι
pl. 1. δίδομεν τίθεμεν ἀφίεμεν ἵσταμεν
2. δίδοτε τίθετε ἀφίετε ἵστατε
3. διδόασι τιθέασι ἀφιᾶσι ἱστᾶσι
imperativ prézenta akt.
sg. 2. δίδου τίθει ἀφίει ἵστη
pl. 2. δίδοτε τίθετε ἀφίετε ἵστατε
infinitiv prézenta akt.


διδόναι τιθέναι ἀφιέναι ἱστάναι

Zapamatujte si:

  • V singuláru indikativu prézenta aktiva je samohláska, na kterou končí kmen, dlouhá, v plurálu je krátká.
  • U sloves ἀφίημι a ἵστημι se ve 3. pl. tato kmenová samohláska stahuje s koncovkou, u prvních dvou sloves nikoli.
  • V 2. sg. imperativu aktiva se u všech čtyř sloves koncová samohláska kmene stahuje s koncovkou .



Indikativ, imperativ a infinitiv prézenta medio-pasiva



δίδωμι τίθημι ἀφίημι ἵστημι
indikativ prézenta med.
sg. 1. δίδομαι τίθεμαι ἀφίεμαι ἵσταμαι
2. δίδοσαι τίθεσαι ἀφίεσαι ἵστασαι
3. δίδοται τίθεται ἀφίεται ἵσταται
pl. 1. διδόμεθα τιθέμεθα ἀφιέμεθα ἱστάμεθα
2. δίδοσθε τίθεσθε ἀφίεσθε ἵστασθε
3. δίδονται τίθενται ἀφίενται ἵστανται
imperativ prézenta med.
sg. 2. δίδοσο τίθεσο ἀφίεσο ἵστασο
pl. 2. δίδοσθε τίθεσθε ἀφίεσθε ἵστασθε
infinitiv prézenta med.


δίδοσθαι τίθεσθαι ἀφίεσθαι ἵστασθαι

Zapamatujte si:

  • Samohláska, na kterou končí kmen, je v singuláru i plurálu media krátká a koncovky jsou stejné, jako například v medio-pasivním perfektu.
  • V 2. sg. imperativu med. nedochází k žádnému stahování.



Imperfektum

Indikativ imperfekta aktiva



δίδωμι τίθημι ἀφίημι ἵστημι
sg. 1. ἐδίδουν ἐτίθην ἀφίειν ἵστην
2. ἐδίδους ἐτίθεις ἀφίεις ἵστης
3. ἐδίδου ἐτίθει ἀφίει ἵστη
pl. 1. ἐδίδομεν ἐτίθεμεν ἀφίεμεν ἵσταμεν
2. ἐδίδοτε ἐτίθετε ἀφίετε ἵστατε
3. ἐδίδοσαν ἐτίθεσαν ἀφίεσαν ἵστασαν

Poznámky:

  • Sloveso ἀφίημι je složeninou ἀπο- a ἵημι, a proto mu schází augment jen zdánlivě. Ve skutečnosti má augment časový (dlouhé ) podobně jako ἵστημι.
  • Všimněte si, že koncovka 3. pl. indikativu imperfekta je -σαν, což je koncovka v imperfektu jinak neobvyklá.



Indikativ imperfekta medio-pasiva



δίδωμι τίθημι ἀφίημι ἵστημι
sg. 1. ἐδιδόμην ἐτιθέμην ἀφιέμην ἱστάμην
2. ἐδίδοσο ἐτίθεσο ἀφίεσο ἵστασο
3. ἐδίδοτο ἐτίθετο ἀφίετο ἵστατο
pl. 1. ἐδιδόμεθα ἐτιθέμεθα ἀφιέμεθα ἱστάμεθα
2. ἐδίδοσθε ἐτίθεσθε ἀφίεσθε ἵστασθε
3. ἐδίδοντο ἐτίθεντο ἀφίεντο ἵσταντο

Zapamatujte si: V 2. sg. indikativu imperfekta med. nedochází k žádnému stahování.



Futurum

Futurum athematických sloves se tvoří od futurálních kmenů pravidelnými (thematickými) koncovkami.

Futurální kmeny jsou:

sloveso kmen futura

aktiva a media
kmen futura

pasiva
δίδωμι δώσ- δοθήσ-
τίθημι θήσ- τεθήσ-
ἀφίημι ἀφήσ- ἀφεθήσ-
ἵστημι στήσ- σταθήσ-

Poznámky:

  • Budeme uvádět také infinitiv futura, který v řečtině existuje, ale v Novém zákoně se téměř nevyskytuje. Překládat ho lze jen v kontextu. Funkcím infinitivů v řečtině se věnuje vlákno Infinitivní konstrukce.
  • Participium futura uvádět nebudeme. Tvořilο se pravidelnými koncovkami, jak je popsáno v poznámce ve vláknu o participiích.



Indikativ futura aktiva



δίδωμι τίθημι ἀφίημι ἵστημι
indikativ futura akt.
sg. 1. δώσω θήσω ἀφήσω στήσω
2. δώσεις θήσεις ἀφήσεις στήσεις
3. δώσει θήσει ἀφήσει στήσει
pl. 1. δώσομεν θήσομεν ἀφήσομεν στήσομεν
2. δώστε θήσετε ἀφήσετε στήσετε
3. δώσουσι θήσουσι ἀφήσουσι στήσουσι
infinitiv futura akt.


δώσειν θήσειν ἀφήσειν στήσειν



Indikativ futura media



δίδωμι τίθημι ἀφίημι ἵστημι
indikativ futura med.
sg. 1. δώσομαι θήσομαι ἀφήσομαι σήσομαι
2. δώσῃ θήσῃ ἀφήσῃ στήσῃ
3. δώσεται θήσεται ἀφήσεται στήσεται
pl. 1. δωσόμεθα θησόμεθα ἀφησόμεθα στησόμεθα
2. δώσεσθε θήσεσθε ἀφήσεσθε στήσεσθε
3. δώσονται θήσονται ἀφήσονται στήσονται
infinitiv futura med.


δώσεσθαι θήσεσθαι ἀφήσεσθαι στήσεσθαι



Indikativ futura pasiva



δίδωμι τίθημι ἀφίημι ἵστημι
indikativ futura med.
sg. 1. δοθήσομαι τεθήσομαι ἀφεθήσομαι σταθήσομαι
2. δοθήσῃ τεθήσῃ ἀφεθήσῃ σταθήσῃ
3. δοθήσεται τεθήσεται ἀφεθήσεται σταθήσεται
pl. 1. δοθησόμεθα τεθησόμεθα ἀφεθησόμεθα σταθησόμεθα
2. δοθήσεσθε τεθήσεσθε ἀφεθήσεσθε σταθήσεσθε
3. δοθήσονται τεθήσονται ἀφεθήσονται σταθήσονται
infinitiv futura med.


δοθήσεσθαι τεθήσεσθαι ἀφεθήσεσθαι σταθήσεσθαι



Aorist

V této kapitole shrnujeme všechny aoristy athematických sloves, tj. aorist aktivní a mediální, aorist pasivní a intranzitivní aorist slovesa ἵστημι. Budeme uvádět všechny tvary systému, bez ohledu na to, zda a s jakou frekvencí se vyskytují.

Poznámka: V aoristu athematická slovesa nemají iótovou reduplikaci.

Indikativ, imperativ a infinitiv aoristu aktiva



δίδωμι τίθημι ἀφίημι
indikativ aoristu akt.
sg. 1. ἔδωκα ἔθηκα ἀφῆκα
2. ἔδωκας ἔθηκας ἀφῆκας
3. ἔδωκε(ν) ἔθηκε(ν) ἀφῆκε(ν)
pl. 1. ἐδώκαμεν ἐθήκαμεν ἀφήκαμεν
2. ἐδώκατε ἐθήκατε ἀφήκατε
3. ἔδωκαν ἔθήκαν ἀφῆκαν
imperativ aoristu akt.
sg. 2. δός θές ἀφές
pl. 2. δότε θέτε ἀφέτε
infinitiv aoristu akt.


δοῦναι θεῖναι ἀφεῖναι

Zapamatujte si: Slovesa δίδωμι, τίθημι a ἀφίημι mají v indikativu aoristu aktivního kmen zakončený na souhlásku a kmenovou samohlásku dlouhou. V ostatních tvarech je kmen prostý (bez a se samohláskou krátkou).

Poznámka pro zvídavé: V attičtině měla tato slovesa plurál s prostým kmenem (bez a se samohláskou krátkou). Tyto staré tvary se mohou vyskytnout i v koiné jako znak literárního jazyka (Lk 1,2: καθὼς παρέδοσαν ἡμῖν οἱ ἀπ' ἀρχῆς αὐτόπται καὶ ὑπηρέται γενόμενοι τοῦ λόγου).



Indikativ, imperativ a infinitiv aoristu media



δίδωμι τίθημι ἀφίημι
indikativ aoristu med.
sg. 1. ἐδόμην ἐθέμην ἀφείμην
2. ἔδου ἔθου ἀφεῖσο
3. ἔδοτο ἔθετο ἀφεῖτο
pl. 1. ἐδόμεθα ἐθέμεθα ἀφείμεθα
2. ἔδοσθε ἔθεσθε ἀφεῖσθε
3. ἔδοντο ἔθεντο ἀφεῖντο
imperativ aoristu med.
sg. 2. δοῦ θοῦ ἀφοῦ
pl. 2. δόσθε θέσθε ἀφέσθε
infinitiv aoristu med.


δόσθαι θέσθαι ἀφέσθαι

Zapamatujte si:

  • 2. singuláru indikativu aoristu media má u sloves δίδωμι a τίθημι na rozdíl od imperfekta medio-pasiva stažené tvary, u slovesa ἀφίημι je ale tvar nestažený.
  • 2. singuláru imperativu aoristu media má na rozdíl od imperativu prézentu media také stažené tvary.


  • Indikativ, imperativ a infinitiv aoristu pasiva



    δίδωμι τίθημι ἀφίημι
    indikativ aoristu pas.
    sg. 1. ἐδόθην ἐτέθην ἀφέθην
    2. ἐδόθης ἐτέθης ἀφέθης
    3. ἐδόθη ἐτέθη ἀφέθη
    pl. 1. ἐδόθημεν ἐτέθημεν ἀφέθημεν
    2. ἐδόθητε ἐτέθητε ἀφέθητε
    3. ἐδόθησαν ἐτέθησαν ἀφέθησαν
    imperativ aoristu pas.
    sg. 2. δόθητι τέθητι ἀφέθητι
    pl. 2. δόθητε τέθητε ἀφέθητε
    infinitiv aoristu pas.


    δοθῆναι τεθῆναι ἀφεθῆναι

    Poznámka: Kdyby se kmen pasivního aoristu u slovesa τίθημι tvořil podle známých pravidel, došlo by k tomu, že by v sousedních slabikách byly dvě stejné aspirované hlásky (prostý kmen u τίθημι je θε a kmenotvorná přípoma aoristu pasivního je θη). V takových situacích docházelo v řečtině k rozlišení obou aspirovaných hlásek (k tzv. disimilaci aspirát), při kterém první z nich ztratila aspirovanost, takže vznikl kmen τεθη-.



    Aoristy slovesa ἵστημι



    aktivní

    intranzitivní
    aktivní

    tranzitivní
    mediální pasivní
    indikativ aoristu
    sg. 1. ἔστην ἔστησα ἐστησάμην ἐστάθην
    2. ἔστης ἔστησας ἐστήσω ἐστάθης
    3. ἔστη ἔστησε(ν) ἐστήσατο ἐστάθη
    pl. 1. ἔστημεν ἐστήσαμεν ἐστησάμεθα ἐστάθημεν
    2. ἔστητε ἐστήσατε ἐστήσασθε ἐστάθητε
    3. ἔστησαν ἔστησαν ἐστήσαντο ἐστάθησαν
    imperativ aoristu
    sg. 2. στῆθι στῆσον στῆσαι στάθητι
    pl. 2. στῆτε στήσατε στήσασθε στάθητε
    infinitiv aoristu


    στῆναι στῆσαι στησάσθαι σταθῆναι

    Zapamatujte si: Sloveso ἵστημι má čtyři systémy tvarů aoristu, každý s jinou funkcí: ἔστην - postavil jsem se; ἔστησα - postavil jsem (něco); ἐστησάμην postavil jsem si (něco); ἐστάθην - byl jsem postaven (pasivní aorist může mít i intranzitivní význam - postavil jsem se).



Perfektum

V této kapitole budeme pro přehlednost uvádět kompletní tabulky systému, bez ohledu na to, zda a s jakou frekvencí se jednotlivé tvary vyskytují.

Úkol: Zopakujte si výklad o epsílonové reduplikaci.

Indikativ, imperativ a infinitiv perfekta aktiva



δίδωμι τίθημι ἀφίημι ἵστημι
indikativ perfekta akt.
sg. 1. δέδωκα τέθηκα ἀφεῖκα ἕστηκα
2. δέδωκας τέθηκας ἀφεῖκας ἕστηκας
3. δέδωκε(ν) τέθηκε(ν) ἀφεῖκε(ν) ἕστηκε(ν)
pl. 1. δεδώκαμεν τεθήκαμεν ἀφείκαμεν ἑστήκαμεν
2. δεδώκατε τεθήκατε ἀφείκατε ἑστήκατε
3. δεδώκασι τεθήκασι ἀφείκασι ἑστήκασι
imperativ perfekta akt.
sg. 2. - - - -
pl. 2. - - - -
infinitiv perfekta akt.
δεδόναι τεθέναι ἀφεῖναι ἑστάναι

Zapamatujte si:

  • Infinitiv perfekta aktiva se tvoří u všech těchto sloves od prostého kmene (bez příznaku -κ).

Poznámky:

  • Imperativ perfekta aktiva je znám pouze u prostokmenného perfekta slovesa ἵστημι (ἕσταθι, ἕστατε), ale v Novém zákoně se nevyskytuje.
  • Od prostého kmene se tvořil původně také plurál indikativu perfekta aktiva (ἕσταμεν, ἕστατε, ἑστᾶσι).



Indikativ, imperativ a infinitiv perfekta media



δίδωμι τίθημι ἀφίημι
indikativ perfekta med.
sg. 1. δέδομαι τέθειμαι ἀφεῖμαι
2. δέδοσαι τέθεισαι ἀφεῖσαι
3. δέδοται τέθειται ἀφεῖται
pl. 1. δεδόμεθα τεθείμεθα ἀφείμεθα
2. δέδοσθε τέθεισθε ἀφεῖσθε
3. δέδονται τέθεινται ἀφεῖνται
imperativ perfekta med.
sg. 2. δέδοσο τέθεισο ἀφεῖσο
pl. 2. δέδοσθε τέθεισθε ἀφεῖσθε
infinitiv perfekta med.
δεδόσθαι τεθεῖσθαι ἀφεῖσθαι

Poznámka: Sloveso ἵστημι v perfektu mediální tvary nemá.



Plusquamperfektum

Indikativ plusquamperfekta athematických sloves se tvoří stejnými koncovkami jako u plusquamperfekta sloves thematických. V Novém zákoně se u plusquamperfekta vyskytují často opisné tvary, které se tvoří kombinací participia perfekta medio-pasiva a indikativu imperfekta slovesa εἰμί ("být").

Indikativ plusquamperfekta aktiva



δίδωμι τίθημι ἀφίημι ἵστημι
sg. 1. ἐδεδώκειν ἐτεθήκειν ἀφείκειν εἱστήκειν
2. ἐδεδώκεις ἐτεθήκεις ἀφείκεις εἱστήκεις
3. ἐδεδώκει ἐτεθήκει ἀφείκει εἱστήκει
pl. 1. ἐδεδώκειμεν ἐτεθήκειμεν ἀφείκειμεν εἱστήκειμεν
2. ἐδεδώκειτε ἐτεθήκειτε ἀφείκειτε εἱστήκειτε
3. ἐδεδώκεισαν ἐτεθήκεισαν ἀφείκεισαν εἱστήκεισαν



Indikativ plusquamperfekta media



δίδωμι τίθημι ἀφίημι
sg. 1. ἐδεδόμην ἐτεθέμην ἀφείμην
2. ἐδέδοσο ἐτέθεσο ἀφεῖσο
3. ἐδέδοτο ἐτέθετο ἀφεῖτο
pl. 1. ἐδεδόμεθα ἐτεθέμεθα ἀφείμεθα
2. ἐδέδοσθε ἐτέθεσθε ἀφεῖσθε
3. ἐδέδοντο ἐτέθεντο ἀφεῖντο

Poznámka: Sloveso ἵστημι v plusquamperfektu mediální tvary nemá.



Slovesa ný-ová

Slovesa, kterým tu říkáme ný-ová, jsou slovesa, která mají kmen v prézentním systému rozšířený o slabiku -νυ- a časují se v prézentu athematicky, tj. obdobně jako slovesa δίδωμι, τίθημι, ἀφίημι a ἵστημι. Těchto sloves je poměrně málo. V novozákonní řečtině je nejfrekventovanější δείκνυμι ("ukazuji").

V ostatních kmenech slovesa ný-ová nemají kmenotvornou příponu -νυ (δείκνυμι, δείξω, ἔδειξα, ἐδείχθην) a časují se obvyklým způsobem.



Indikativ, imperativ a infinitiv prézenta aktiva

osoba indikativ imperativ infinitiv
singulár plurál singulár plurál δεικνύ-ναι
1. δείκνυ-μι δείκνυ-μεν
2. δείκνυ-ς δείκνυ-τε δείκνυ δείκνυ-τε
3. δείκνυ-σι δεικνύ-ασι



Indikativ, imperativ a infinitiv prézenta medio-pasiva

osoba indikativ imperativ infinitiv
singulár plurál singulár plurál δείκνυ-σθαι
1. δείκνυ-μαι δεικνύ-μεθα
2. δείκνυ-σαι δείκνυ-σθε δείκνυ-σο δείκνυ-σθε
3. δείκνυ-ται δείκνυ-νται



Indikativ imperfekta

Imperfektum slovesa δείκνυμι se časuje v Novém zákoně thematicky, tedy stejnými koncovkami jako imperfektum slovesa λύω.

osoba aktivum medio-pasivum
singulár plurál singulár plurál
1. ἐδείκνυ-ον ἐδεικνύ-ομεν ἐδεικνυ-όμην ἐδεικνυ-όμεθα
2. ἐδείκνυ-ες ἐδεικνύ-ετε ἐδεικνύ-ου ἐδεικνύ-εσθε
3. ἐδείκνυ-ε ἐδείκνυ-ον ἐδεικνύ-ετο ἐδεικνύ-οντο



Sloveso εἰμί, εἶναι

Sloveso εἰμί, εἶναι ("být") patří mezi nepravidelná slovesa athematická slovesa.

Indikativ, imperativ a infinitiv prézentu

osoba indikativ imperativ infinitiv
singulár plurál singulár plurál
1. εἰμί - jsem ἐσμέν - jsme



εἶναι - být
2. εἶ - jsi ἐστέ - jste ἴσθι - buď ἔστε - buďte
3. ἐστί - je εἰσί - jsou



Otázka: Které tvary slovesa εἰμί se navzájem liší jen přízvukem?



Konjunktiv prézenta

Konjunktiv prézenta slovesa εἰμί, εἶναι odpovídá koncovkám konjunktivu prézenta nestažených thematických sloves. Všechny jeho tvary mají jemný přídech a průtažný přízvuk na počáteční slabice.

osoba
singulár plurál
1. ὦμεν
2. ᾖς ἦτε
3. ὦσιν



Indikativ imperfekta

osoba singulár plurál
1. ἤμην ἦμεν / ἤμεθα
2. ἦς / ἦσθα ἦτε
3. ἦν ἦσαν

Poznámka: V 2. sg. a 1. pl. ind. impf. slovesa εἰμί se vyskytují dubletní tvary, které jsou zaměnitelné, tj. významově se od sebe neliší.



Indikativ a infinitiv futura

Sloveso εἰμί je ve futuru deponentní. Jeho tvary jsou pravidelné, thematické s výjimkou 3. sg., která thematický vokál nemá.

osoba indikativ infinitiv
singulár plurál
1. ἔσομαι ἐσόμεθα ἔσεσθαι
2. ἔσῃ ἔσεσθε
3. ἔσται ἔσονται



Další athematická slovesa

Tvary slovesa δύναμαι, -σθαι - "mohu"

Indikativ a infinitiv prézenta

osoba indikativ infinitiv
singulár plurál δύνα-σθαι
1. δύνα-μαι δυνά-μεθα
2. δύνα-σαι δύνα-σθε
3. δύνα-ται δύνα-νται



Indikativ imperfekta

osoba indikativ imperfekta
singulár plurál
1. ἐ-δυνά-μην ἐ-δυνά-μεθα
2. ἐ-δύνα-σο ἐ-δύνα-σθε
3. ἐ-δύνα-το ἐ-δύνα-ντο

Zapamatujte si:

  • Sloveso δύναμαι může mít jako augment také : ἠδυνάμην.
  • Ve 2. singuláru indikativu prézenta i imperfekta má sloveso δύναμαι nestažené koncovky -σαι a -σο, známé z perfekta a plusquamperfekta.



Tvary slovesa κεῖμαι, -σθαι - "ležím"

Indikativ, imperativ a infinitiv prézenta

osoba indikativ imperativ infinitiv
singulár plurál singulár plurál κεῖ-σθαι
1. κεῖ-μαι κεί-μεθα
2. κεῖ-σαι κεῖ-σθε κεῖ-σο κεῖ-σθε
3. κεῖ-ται κεῖ-νται



Indikativ imperfekta

osoba singulár plurál
1. ἐ-κεί-μην ἐ-κεί-μεθα
2. ἔ-κει-σο ἔ-κει-σθε
3. ἔ-κει-το ἔ-κει-ντο



Tvary slovesa κάθημαι, -σθαι - "sedím"

Indikativ, imperativ a infinitiv prézenta

osoba indikativ imperativ infinitiv
singulár plurál singulár plurál καθῆ-σθαι
1. κάθη-μαι καθή-μεθα
2. κάθῃ κάθη-σθε κάθη-σο κάθη-σθε
3. κάθη-ται κάθη-νται

Zapamatujte si: Sloveso κάθη-μαι má jako jediné ze sloves uvedených v této kapitole ve 2. singuláru indikativu prézenta staženou koncovku -ῃ: κάθῃ.

Indikativ imperfekta

osoba singulár plurál
1. ἐ-καθή-μην ἐ-καθή-μεθα
2. ἐ-κάθη-σο ἐ-κάθη-σθε
3. ἐ-κάθη-το ἐ-κάθη-ντο



Defektivní sloveso

Časování slovesa οἶδα

Sloveso οἶδα - "vím" odpovídá svým tvarem i významem perfektu a má pouze tvary perfektního systému (perfektum a plusquamperfektum). Jeho kořen je shodný s kořenem aoristu slovesa εἶδον "uviděl jsem" a οἶδα vlastně znamená "uviděl jsem, a tudíž vím".

číslo osoba indikativ konjunktiv imperativ plusquampf.
sg. 1. οἶδα - vím εἰδῶ - ať vím ᾔδειν - věděl jsem
2. οἶδας εἰδῇς ἴσθι - věz! ᾔδεις
3. οἶδε(ν) εἰδῇ ᾔδει
pl. 1. οἴδαμεν εἰδῶμεν ᾔδειμεν
2. οἴδατε εἰδῆτε ἴστε - vězte! ᾔδειτε
3. οἴδασι εἰδῶσι ᾔδεισαν



infinitiv εἰδέναι - vědět
participium εἰδώς, -ότος

εἰδυῖα, -υίης

εἰδός, -ότος

Futurum je v Novém zákoně doloženo pouze jednou, a to ve 3. pl.: εἰδήσουσιν.

Otázky a úkoly:

  1. Porovnejte koncovky indikativu οἶδα s koncovkami indikativu perfekta aktiva od slovesa γράφω.
  2. Porovnejte koncovky konjunktivu οἶδα s koncovkami konjunktivu prézenta a konjunktivu perfekta aktiva od slovesa λύω.