3. deklinace

Dosud jsme probrali dvě řecké deklinace - 1. (a-kmenovou) a 2. (o-kmenovou) - i se všemi jejich vzory. V řečtině jsou deklinace tři. Třetí z nich je ve srovnání s předchozími rozvětvenější. Má celou řadu vzorů, které se mezi sebou liší především tím, na jakou hlásku končí jejich kmen, který se u substantiva 3. deklinace určí odtržením koncovky v gen. sg. (-ος - srov. tabulku). Podle různých vzorů třetí deklinace se skloňují substantiva různých rodů a u některých kmenů (-nt-, -n-, -s-, -y-) figurují také adjektiva.

Pádové přípony jsou u této deklinace sice stejné, ale někdy tvoří sloučením s kmenovým zakončením odlišné koncovky, a proto jí budeme muset věnovat několik lekcí.

Vzhledem k tomu, že jsou pádové přípony ve 3. deklinaci jednotné, je výhodné naučit se nejprve je a potom koncovky odvozovat.



Pádové přípony 3. deklinace



singulár plurál
nominativ -ς | pouhý kmen -ες | -α
genitiv -ος -ων
dativ -σι
akuzativ -α | -ν -ας | -α
vokativ nom. | pouhý kmen nom.

Poznámka: Varianta -α v nom. a ak. pl. platí pro neutra. Varianty v nom. a ak. sg. se uplatňují u některých vzorů. Upozorníme na to v příslušných kapitolách.

Ražené kmeny

První skupinu vzorů, kterou se budeme zabývat, představují vzory s kmenem zakončeným na raženou hlásku.

Zopakujte si z kapitoly o třídění hlásek:

  1. Které souhlásky jsou souhlásky ražené?
  2. Do jakých skupin se ražené souhlásky dělí a podle jakých kritérií?
  3. Jak se jednotlivé druhy ražených souhlásek chovají ve futurálním kmeni?

Podle druhu ražené souhlásky existují ve 3. deklinaci tři skloňovací vzory pro maskulina a feminina.

Poznámka: Všimněte si charakteristického chování ražené kmenové souhlásky v těch pádech, kde po ní následuje koncovka začínající na (nom., popř. vok. sg. a dat. pl.). Každá z ražených hlásek se chová stejně jako ve futuru.



Kmeny zadopatrové a retné (zakončené na -κ, -γ, -χ a -π, -β, -φ)

Vzor zadopatrových substantiv ἡ σάρξ, τῆς σαρκός - "tělo" (živého tvora) - má kmen σαρκ-.

Vzor retných ὁ Ἄραψ, τοῦ Ἄραβος - "Arab" - má kmen Ἄραβ-



zadopatrové retné kmeny


singulár plurál singulár plurál
nominativ ἡ σάρξ αἱ σάρκες ὁ Ἄραψ οἱ Ἄραβες
genitiv τῆς σαρκός τῶν σαρκῶν τοῦ Ἄραβος τῶν Ἀράβων
dativ τῇ σαρκί ταῖς σαρξί τῷ Ἄραβι τοῖς Ἄραψι
akuzativ τὴν σάρκα τὰς σάρκας τὸν Ἄραβα τοὺς Ἄραβας
vokativ ὦ σάρξ ὦ σάρκες ὦ Ἄραψ ὦ Ἄραβες



Zapamatujte si:

  • Podle vzoru σάρξ, -κός se skloňují substantiva (maskulina a feminina), která v nom. sg. končí na a v gen. sg. mají koncovku -ος.
  • U jiných vzorů může kmen končit na jinou zadopatrovou hlásku (-κ-, -γ-, nebo -χ-).
  • Podle vzoru Ἄραψ, -βος se skloňují substantiva (maskulina a feminina), která v nom. sg. končí na a v gen. sg. mají koncovku -ος.
  • U jiných vzorů může kmen končit na jinou retnou hlásku (-π-, -β-, nebo -φ-).



Kmeny zubné (zakončené na -τ, -δ, -θ)

Vzor pro maskulina a feminina ἡ ἐλπίς, τῆς ἐλπίδος - "naděje" - má kmen ἐλπίδ-.

Vzor pro neutra τὸ σῶμα, τοῦ σώματος - "tělo" (živého tvora), "těleso" (geometrické) - má kmen σώματ-



mask. a fem. neutr.


singulár plurál singulár plurál
nominativ ἡ ἐλπίς αἱ ἐλπίδες τὸ σῶμα τὰ σώματα
genitiv τῆς ἐλπίδος τῶν ἐλπίδων τοῦ σώματος τῶν σωμάτων
dativ τῇ ἐλπίδι ταῖς ἐλπίσι τῷ σώματι τοῖς σώμασι
akuzativ τὴν ἐλπίδα τὰς ἐλπίδας τὸ σῶμα τὰ σώματα
vokativ ὦ ἐλπίς ὦ ἐλπίδες τὸ σῶμα τὰ σώματα



Zapamatujte si:

  • Podle vzoru ἐλπίς, -δος se skloňují substantiva (maskulina a feminina), která v nom. sg. končí na a v gen. sg. mají koncovku -ος.
  • U jiných vzorů může kmen končit na jinou zubnou hlásku (-τ-, -δ-, nebo -θ-).
  • Zvláštní skupinu maskulin a feminin u zubných kmenů třetí deklinace tvoří substantiva, která jsou v nom. sg. paroxytona ("paroxytonon" viz kapitolu o přízvuku). Paroxytona zubných kmenů mají na rozdíl od vzoru ἡ ἐλπίς, -δος v ak. sg. koncovku . V ostatních pádech jsou koncovky obou typů shodné. Nejfrekventovanějším slovem tohoto typu je v Novém zákoně ἡ χάρις, τῆς χάριτος - "milost, vděčnost", které má tedy ak. sg. tvar τὴν χάριν.
  • Podle vzoru τὸ σῶμα, -ατος se skloňují substantiva (všechna jsou neutra), která v nom. sg. končí až na několik výjimek (uvedeny níže) na -μα a v gen. sg. mají zakončení -ατος.
  • Kmenové -τ- vzoru τὸ σῶμα, -ατος mizí v nom., ak. a vok. sg., kde by se ocitlo na konci slova, protože na konci plnovýznamového řeckého slova může být pouze samohláska, nebo souhláska ν, ς, nebo ρ. Jiné hlásky na konci slova v řečtině stát nemohou.
  • Důležité výjimky:
    • Často se vyskytují zejména tři slova: τὸ φῶς, τοῦ φωτός - "světlo", τὸ ὕδωρ, τοῦ ὕδατος - "voda", τὸ oὖς, τοῦ ὠτός - "ucho"; dále se v biblických textech vyskytuje např. τὸ μέλι, τοῦ μέλιτος - "med".
    • Tato slova se skloňují stejně jako τὸ σῶμα, -ατος, pouze v nom., ak. a vok. sg. mají jiné zakončení než -μα.

Úkoly:

  1. Zopakujte si pravidla pro deklinaci neuter (viz kapitolu o členu).
  2. Zopakujte si, jak se kombinují a skloňují substantiva s adjektivy (viz kapitolu Adjektiva 1. a 2. deklinace).



Příklad skloňování jména 3. deklinace s adjektivem 1. deklinace

Příklad skloňování slovního spojení ἡ δικαία ἐλπίς ("spravedlivá naděje"):



singulár plurál
nominativ ἡ δικαία ἐλπίς αἱ δίκαιαι ἐλπίδες
genitiv τῆς δικαίας ἐλπίδος τῶν δικαίων ἐλπίδων
dativ τῇ δικαίᾳ ἐλπίδι ταῖς δικαίαις ἐλπίσι
akuzativ τὴν δικαίαν ἐλπίδα τὰς δικαίας ἐλπίδας
vokativ ὦ δικαία ἐλπίς ὦ δίκαιαι ἐλπίδες



Kmeny -nt-

Další skupinou jmen 3. deklinace jsou substantiva, jejichž kmen končí na skupinu dvou souhlásek ντ. Je to velmi frekventovaná skupina, protože do ní patří většina řeckých participií (o nich dále). Všechna ντ-kmenová substantiva jsou maskulina. Pokud se u ντ-kmenů vyskytují také neutra, jsou to neutrální tvary participií a zájmenného adjektiva (o nich později). Feminina u ντ-kmenů nejsou žádná. V této kapitole budeme mluvit o dvou nejrozšířenějších skupinách ντ-kmenů, které se liší tím, jaká samohláska předchází před souhláskovou skupinou ντ.



Deklinace jmen se samohláskou ο před skupinou ντ

Vzor ὁ ἄρχων, τοῦ ἄρχοντος - "vladař, úředník, předák"



singulár plurál
nominativ ὁ ἄρχων οἱ ἄρχοντες
genitiv τοῦ ἄρχοντος τῶν ἀρχόντων
dativ τῷ ἄρχοντι τοῖς ἀρχoῦσι
akuzativ τὸν ἄρχοντα τοὺς ἄρχοντας
vokativ ὦ ἄρχον ὦ ἄρχοντες



Zapamatujte si:

  • Podle vzoru ὁ ἄρχων, -οντος se skloňují maskulina, která mají v nom. sg. koncovku -ων a v gen. sg. koncovku -οντος.
  • Dlouhé "ω" se v koncovce vyskytuje pouze v nom. sg.; v ostatních pádech je krátké "o".
  • Nom. sg. nekončí na sígma (není tzv. sigmatický) - tvoří ho pouhý zdloužený kmen.
  • Vok. sg. je roven pouhému kmeni, tentokrát nedlouženému.
  • Skupina ντ zůstává v kmeni celá pouze tehdy, když za ní následuje nějaká koncovka, protože řecké slovo nemůže končit na hlásku τ. (Zopakujte si z kapitoly Ražené kmeny, z části "Zapamatujte si" u vzoru τὸ σῶμα, na které hlásky může končit řecké slovo.)
  • Zakončení dat. pl. všech jmen, která se skloňují podle tohoto vzoru, je z důvodu hláskoslovných změn -ουσι (skupina ντ zmizela zcela).

Poznámka pro zvídavé: Existují také jména se samohláskou ο před skupinou ντ, která mají nom. sg. sigmatický. Jeho zakončení je pak analogické k dat. pl.: ὁ ὀδούς, τοῦ ὀδόντος - "zub".



Deklinace jmen se samohláskou α před skupinou ντ

Substantiv, která mají před ντ samohlásku α, není mnoho a nejsou příliš frekventovaná. Substantivum ὁ γίγας, τοῦ γίγαντος - "obr", které se používá jako vzor pro tento typ, se v Novém zákoně vůbec nevyskytuje. Přesto se tento typ ντ-kmenů vyskytuje velmi hojně, a to díky participiu sigmatického aoristu (o něm až v dalších kapitolách) a díky velmi frekventovanému zájmennému adjektivu πᾶς, πᾶσα, πᾶν - "každý, -á, -é; všechen, všechna, všechno", které v maskulinu a neutru náleží k těmto kmenům.



singulár plurál
m. f. n. m. f. n.
nominativ πᾶς πᾶσα πᾶν πάντες πᾶσαι πάντα
genitiv παντός πάσης παντός πάντων πασῶν πάντων
dativ παντί πάσῃ παντί πᾶσι πάσαις πᾶσι
akuzativ πάντα πᾶσαν πᾶν πάντας πάσας πάντα



Úkoly:

  1. Zopakujte si znovu pravidla pro deklinaci neuter v kapitole o členu (pokud je ještě neovládáte) a ověřte, že platí i zde.
  2. Než si přečtete následující odstavec, zkuste sami najít odpověď na otázku, podle jakého vzoru se skloňuje femininum πᾶσα.

Zapamatujte si:

  • Nom. sg. maskulina je sigmatický, nom. sg. neutra sigmatický není.
  • V nom. sg. maskulina a v dat. pl. maskulina a neutra se ντ před σ ztrácí podobně jako v dat. pl. u jmen typu ὁ ἄρχων, -οντος.
  • Vok. sg. je roven většinou pouhému kmeni (ὦ γίγαν). U πᾶς, πᾶσα, πᾶν je ale stejný jako nominativ.
  • Skupina ντ zůstává v kmeni pouze tehdy, když za ní následuje nějaká koncovka.
  • Femininum πᾶσα se skloňuje podle vzoru pro alfa impurum: ἡ δόξα, -ης.

Kmeny -n-

Další skupinou jmen 3. deklinace jsou jména, jejichž kmen končí na souhlásku -ν-. Tato skupina zahrnuje substantiva i adjektiva.

Substantiva ν-kmenů jsou maskulina a feminina. Lze je rozdělit do přehledné tabulky podle toho, jaké samohlásky se vyskytují před kmenovou souhláskou, a podle toho, jaká je jejich délka v jednotlivých pádech. Odborně se mluví o tzv. kvantitativních stupních kmenů. U ν-kmenů se vyskytují stupně dva:

  1. kmen ve stupni plném - má před kmenovým -ν- samohlásku krátkou
  2. kmen ve stupni dlouhém - má před kmenovým -ν- samohlásku dlouhou
kvalita samohlásky
před kmenovou
souhláskou
typ kvantitativní stupeň kmene
nominativ sg. další pády sg. i pl. vokativ sg.
samohláska kvality "e" 1 dlouhý stupeň (η) dlouhý stupeň (η) dlouhý stupeň (η)
2 dlouhý stupeň (η) plný stupeň (ε) dlouhý stupeň (η)
2b dlouhý stupeň (η) plný stupeň (ε) plný stupeň (ε)
samohláska kvality "o" 3 dlouhý stupeň (ω) dlouhý stupeň (ω) dlouhý stupeň (ω)
4 dlouhý stupeň (ω) plný stupeň (ο) dlouhý stupeň (ω)
4b dlouhý stupeň (ω) plný stupeň (ο) plný stupeň (ο)



Poznámka: Pro typy uvedené v šedých polích nebudeme zavádět zvláštní vzory, protože jejich výskyt je v Novém zákoně zanedbatelný. Oba typy se liší od typů 2 a 4 pouze tím, v jakém stupni je jejich kmen ve vok. sg. To záleží na jejich přízvuku v nom. sg.

Substantiva této skupiny 3. deklinace, u kterých dochází při skloňování ke střídání dlouhého a plného stupně a která jsou zároveň v nom. sg. oxytona, mají ve vok. sg. kmen ve stupni dlouhém: ὁ ποιμήν - ὦ ποιμήν ("pastýř"), zatímco substantiva těchto typů s jiným přízvukem v nom. sg. mají vokativ ve stupni plném: ὁ γείτων - ὦ γεῖτον ("soused").



1. a 2. typ

1. vzor ὁ Ἕλλην, τοῦ Ἕλληνος - "Řek" a 2. vzor ὁ ποιμήν, τοῦ ποιμένος - "pastýř"



1. typ 2. typ
singulár plurál singulár plurál
nominativ ὁ Ἕλλην οἱ Ἕλληνες ὁ ποιμήν οἱ ποιμένες
genitiv τοῦ Ἕλληνος τῶν Ἑλλήνων τοῦ ποιμένος τῶν ποιμένων
dativ τῷ Ἕλληνι τοῖς Ἕλλησι τῷ ποιμένι τοῖς ποιμέσι
akuzativ τὸν Ἕλληνα τοὺς Ἕλληνας τὸν ποιμένα τοὺς ποιμένας
vokativ ὦ Ἕλλην ὦ Ἕλληνες ὦ ποιμήν ὦ ποιμένες



Zapamatujte si:

  • Podle vzoru ὁ Ἕλλην, -ηνος se skloňují substantiva, která v nom. sg. končí na -ην a v gen. sg. mají koncovku -ηνος.
  • Podle vzoru ὁ ποιμήν, -ένος se skloňují substantiva, která v nom. sg. končí na -ήν a v gen. sg. mají koncovku -ένος.



3. a 4. typ

3. vzor ὁ αἰών, τοῦ αἰῶνος - "věk, věčnost" a 4. vzor ἡ εἰκών, τῆς εἰκόνος - "obraz"



3. typ 4. typ
singulár plurál singulár plurál
nominativ ὁ αἰών οἱ αἰῶνες ἡ εἰκών αἱ εἰκόνες
genitiv τοῦ αἰῶνος τῶν αἰώνων τῆς εἰκόνος τῶν εἰκόνων
dativ τῷ αἰῶνι τοῖς αἰῶσι τῇ εἰκόνι ταῖς εἰκόσι
akuzativ τὸν αἰῶνα τοὺς αἰῶνας τὴν εἰκόνα τὰς εἰκόνας
vokativ ὦ αἰών ὦ αἰῶνες ὦ εἰκών ὦ εἰκόνες



Zapamatujte si:

  • Podle vzoru ὁ αἰών, τοῦ αἰῶνος se skloňují substantiva, která v nom. sg. končí na -ων a v gen. sg. mají koncovku -ωνος.
  • Podle vzoru ἡ εἰκών, -όνος se skloňují substantiva, která v nom. sg. končí na -ών a v gen. sg. mají koncovku -όνος.
  • Nominativ sg. všech ν-kmenových substantiv je nesigmatický.
  • V dativu pl. před koncovkou mizí kmenové -.



Adjektiva ν-kmenů

Velká část ν-kmenových adjektiv jsou adjektiva dvojvýchodná. Drtivá většina z nich končí v maskulinu a femininu na -ων a v neutru na -ον a patří k skloňovacímu typu 4b, u kterého dochází ke střídání dlouhého a plného stupně kmene (v neutru ke střídání nedochází, protože ta mají i v nom. sg. stupeň plný: -ον).

Vzor ἄφρων, ἄφρον - "nerozumný, pošetilý"



singulár plurál
m. a f. n. m. a f. n.
nominativ ἄφρων ἄφρον ἄφρονες ἄφρονα
genitiv ἄφρονος ἄφρονος ἀφρόνων ἀφρόνων
dativ ἄφρονι ἄφρονι ἄφροσι ἄφροσι
akuzativ ἄφρονα ἄφρον ἄφρονας ἄφρονα
vokativ ἄφρον ἄφρον ἄφρονες ἄφρονα



Kmeny -r-

Další skupinou jmen 3. deklinace jsou substantiva, jejichž kmen končí na souhlásku ρ. Jsou to většinou maskulina. Podobně jako ν-kmeny je lze rozdělit podle toho, jak u nich dochází ke střídání kmenů ve stupni plném a dlouhém, a podle toho, zda se před kmenovou souhláskou vyskytuje samohláska s kvalitou "e", nebo "o".

Vzor ὁ ῥήτωρ, τοῦ ῥήτορος - "řečník" a ὁ σωτήρ, τοῦ σωτῆρος - "zachránce, spasitel"



singulár plurál singulár plurál
nominativ ὁ ῥήτωρ οἱ ῥήτορες ὁ σωτήρ οἱ σωτῆρες
genitiv τοῦ ῥήτορος τῶν ῥητόρων τοῦ σωτῆρος τῶν σωτήρων
dativ τῷ ῥήτορι τοῖς ῥήτορσι τῷ σωτῆρι τοῖς σωτῆρσι
akuzativ τὸν ῥήτορα τοὺς ῥήτορας τὸν σωτῆρα τοὺς σωτῆρας
vokativ ὦ ῥῆτορ ὦ ῥήτορες ὦ σῶτερ ὦ σωτῆρες



Zapamatujte si:

  • Podle vzoru ὁ ῥήτωρ, -ορος se skloňují substantiva, která končí v nom. sg. na -ρ a mají v nom. sg. kmen ve stupni dlouhém, zatímco ve všech ostatních pádech mají kmen ve stupni plném.
  • Podle vzoru ὁ σωτήρ, -ῆρος se skloňují substantiva, která končí v nom. sg. na -ρ a mají ve všech pádech kromě vok. sg. kmen ve stupni dlouhém.
  • Nominativ sg. těchto ρ-kmenů je nesigmatický.
  • Ve vok. sg. se přízvuk u většiny všech ρ-kmenů přesouvá co nejdále od konce.

Několik nepravidelných ρ-kmenů představují slova s velmi hojným výskytem, a proto je třeba věnovat velkou pozornost skloňování substantiv na následujících stránkách.



Střídání tří stupňů kmene

U ν-kmenů a u dosud probraných ρ-kmenových typů docházelo v deklinaci ke střídání dvou kvantitativních stupňů - dlouhého a plného. Zde se uplatňuje ještě třetí stupeň, kterému se říká slabý neboli zánikový. Většina těchto substantiv střídá kmeny následujícím způsobem:

  1. stupeň dlouhýη a vyskytuje se v nom. sg.
  2. stupeň plnýε a vyskytuje se v ak. a vok. sg a nom., gen., ak. a vok. pl.
  3. stupeň slabý nemá před kmenovým ρ žádnou samohlásku a vyskytuje se v gen. a dat. sg. a v dat. pl.

Takovým způsobem se skloňují substantiva ὁ πατήρ, τοῦ πατρός - "otec", ἡ μητήρ, τῆς μητρός - "matka", ἡ θυγάτηρ, τῆς θυγατρός - "dcera" a ἡ γαστήρ, τῆς γαστρός - "břicho". Protože se krom drobných rozdílů v přízvukování skloňují stejně, stačí uvést jako vzor pouze deklinaci jednoho z nich.



singulár plurál
nominativ ὁ πατήρ οἱ πατέρες
genitiv τοῦ πατρός τῶν πατέρων
dativ τῷ πατρί τοῖς πατράσι
akuzativ τὸν πατέρα τοὺς πατέρας
vokativ ὦ πάτερ ὦ πατέρες



Podobně se skloňuje substantivum ὁ ἀνήρ, τοῦ ἀνδρός - "muž", u kterého je ale stupeň plný (ἄνερ) pouze ve vok. sg., zatímco ostatní tvary mají stupeň zánikový bez samohlásky před kmenovým ρ (kromě nom. sg., kde je jako v jiných ρ-kmenových substantivech stupeň dlouhý). V zánikovém stupni tohoto slova se mezi ν a ρ vyvinula přechodová souhláska δ, takže slabý stupeň kmene nemá tvar ἀνρ-, ale ἀνδρ-.



singulár plurál
nominativ ὁ ἀνήρ οἱ ἄνδρες
genitiv τοῦ ἀνδρός τῶν ἀνδρῶν
dativ τῷ ἀνδρί τοῖς ἀνδράσι
akuzativ τὸν ἄνδρα τοὺς ἄνδρας
vokativ ὦ ἄνερ ὦ ἄνδρες



Zapamatujte si: Jak skupina substantiv, která se skloňuje podle ὁ πατήρ, τοῦ πατρός, tak substantivum ὁ ἀνήρ, τοῦ ἀνδρός má v dat. pl., kde je slabý stupeň kmene, koncovku rozšířenou o samohlásku "a" do podoby - άσι.

Poznámka: do této skupiny patří také substantivum ὁ ἀστήρ, τοῦ ἀστέρος - "hvězda", které se skloňuje obdobně jako ὁ ῥήτωρ, τοῦ ῥήτορος, avšak v dat. pl. má kmen ve slabém stupni: τοῖς ἀστράσι.



Atypická změna kmene

Substantivum ἡ χείρ, τῆς χειρός - "ruka" má téměř ve všech pádech včetně vok. sg. kmen χειρ-, pouze v dat. pl. má kmen χερ-:



singulár plurál
nominativ ἡ χείρ αἱ χεῖρες
genitiv τῆς χειρός τῶν χειρῶν
dativ τῇ χειρί ταῖς χερσί
akuzativ τὴν χεῖρα τὰς χεῖρας
vokativ ὦ χείρ ὦ χεῖρες



Sigmatický nom. sg.

Substantivum ὁ μάρτυς, τοῦ μάρτυρος - "svědek" má nom. sg. sigmatický.



singulár plurál
nominativ ὁ μάρτυς οἱ μάρτυρες
genitiv τοῦ μάρτυρος τῶν μαρτύρων
dativ τῷ μάρτυρι τοῖς μάρτυσι
akuzativ τὸν μάρτυρα τοὺς μάρτυρας
vokativ ὦ μάρτυρ ὦ μάρτυρες



Zapamatujte si:

  • V sigmatickém nom. sg. i v dat. pl. tohoto substantiva mizí před sígma kmenová souhláska ρ.
  • Vok. sg. substantiva ὁ μάρτυς se rovná pouhému kmeni: μάρτυρ.



Smíšená deklinace

Substantivum τὸ πῦρ, τοῦ πυρός - "oheň" je jedním z mála ρ-kmenových neuter. Skloňuje se nepravidelně, protože má v plurálu tvary podle 2. deklinace (vzor τὸ δῶρον, -ου). Všimněte si, že i zde se uplatňují obě pravidla pro deklinaci neuter (viz kapitolu o členu).


singulár plurál
nominativ τὸ πῦρ
τὰ πυρά
genitiv τοῦ πυρός
τῶν πυρῶν
dativ τῷ πυρί
τοῖς πυροῖς
akuzativ τὸ πῦρ
τὰ πυρά
vokativ ὦ πῦρ
ὦ πυρά



Kmeny -eu-

Další skupinou jmen 3. deklinace jsou jména, jejichž kmen končí na dvojhlásku ευ.

Vzor ὁ βασιλεύς, τοῦ βασιλέως - "král, císař"



singulár plurál
nominativ ὁ βασιλεύς οἱ βασιλεῖς
genitiv τοῦ βασιλέως τῶν βασιλέων
dativ τῷ βασιλεῖ τοῖς βασιλεῦσι
akuzativ τὸν βασιλέα τοὺς βασιλεῖς
vokativ ὦ βασιλεῦ ὦ βασιλεῖς

Zapamatujte si:

  • Podle vzoru ὁ βασιλεύς, -έως se skloňují substantiva, která mají v nom. sg. koncovku -εύς a v gen. sg. koncovku -έως.
  • Všechna substantiva podle tohoto vzoru jsou maskulina.
  • Všechna substantiva podle tohoto vzoru jsou v nom. sg. oxytona.
  • Kmenová dvojhláska ευ zůstává jen v nom. a vok. sg. a v dat. pl., v ostatních pádech je pouhé ε.

Poznámka: Mimo Nový zákon je možné se setkat s původně atickými tvary pro nom. pl. (οἱ βασιλῆς) a ak. pl. (τοὺς βασιλέας)

Kmeny -i- a -y-

Další skupinou jmen 3. deklinace jsou jména, jejichž kmen končí na samohlásku ι, nebo υ. Tato skupina zahrnuje rovněž substantiva i adjektiva. Některé koncovky jsou vlivem jazykového vývoje řečtiny mírně odlišné od koncovek, které jsme uváděli v úvodu do 3. deklinace.



Deklinace substantiv

Vzor ἡ πόλις, τῆς πόλεως - "město, obec" pro ι-kmeny a vzor ὁ ἰχθύς, τοῦ ἰχθύος - "ryba" pro υ-kmeny



ι-kmeny υ-kmeny
singulár plurál singulár plurál
nominativ ἡ πόλις αἱ πόλεις ὁ ἰχθύς οἱ ἰχθύες
genitiv τῆς πόλεως τῶν πόλεων τοῦ ἰχθύος τῶν ἰχθύων
dativ τῇ πόλει ταῖς πόλεσι τῷ ἰχθύϊ τοῖς ἰχθύσι
akuzativ τὴν πόλιν τὰς πόλεις τὸν ἰχθύν τοὺς ἰχθύας
vokativ ὦ πόλι ὦ πόλεις ὦ ἰχθύ ὦ ἰχθύες



Úkol: Srovnejte koncovky vzoru ἡ πόλις, -εως s koncovkami v tabulce v úvodu do 3. deklinace.

Zapamatujte si:

  • Podle vzoru ἡ πόλις, -εως se skloňují substantiva, která mají v nom. sg. koncovku -ις a v gen. sg. koncovku -εως.
  • Podle vzoru ὁ ἰχθύς, -ύος se skloňují substantiva, která mají v nom. sg. koncovku -υς a v gen. sg. koncovku -υος.
  • Substantiva podle vzoru ἡ πόλις, -εως jsou až na výjimky feminina.
  • Substantiva podle vzoru ὁ ἰχθύς, -ύος jsou maskulina nebo feminina.
  • Ak. sg. má koncovku -ν, vok. sg. je roven pouhému kmeni.
  • U ι-kmenů zůstává kmenové ι pouze v nom., ak. a vok. sg., v ostatních pádech ho nahrazuje ε.

Poznámka: Dvě tečky nad samohláskou (τῷ ἰχθύϊ  v dat. sg.) v řečtině označují samohlásku, která netvoří s předchozí samohláskou dvojhlásku. Tvar ἰχθύϊ je tedy tříslabičný.



Adjektiva υ-kmenů

Adjektiva υ-kmenů jsou trojvýchodná.
Vzor εὐθύς, εὐθεῖα, εὐθύ - "rovný, přímý"



singulár plurál
m. f. n. m. f. n.
nominativ εὐθύς εὐθεῖα εὐθύ εὐθεῖς εὐθεῖαι εὐθέα
genitiv εὐθέος εὐθείας εὐθέος εὐθέων εὐθειῶν εὐθέων
dativ εὐθεῖ εὐθείᾳ εὐθεῖ εὐθέσι εὐθείαις εὐθέσι
akuzativ εὐθύν εὐθεῖαν εὐθύ εὐθεῖς εὐθείας εὐθέα



Otázky a úkoly:

  1. V kterých pádech se koncovky maskulina εὐθύς shodují s koncovkami vzoru ἡ πόλις, -εως a v kterých se naopak liší?
  2. V kterých pádech se koncovky maskulina εὐθύς shodují s koncovkami vzoru ὁ ἰχθύς, -ύος a v kterých se naopak liší?
  3. Podle jakého vzoru první deklinace se skloňuje femininum εὐθεῖα?



Kmeny -s-

Další skupinou jmen 3. deklinace jsou jména, jejichž kmen končí na souhlásku σ. Možná bychom měli spíše říci, že na σ končil, protože vlivem vývojových změn v řeckém jazyce se tato kmenová hláska ve většině tvarů ztratila. K σ-kmenům patří substantiva a adjektiva. Naprostá většina σ-kmenových substantiv jsou neutra (σ-kmenům jiných rodů se tu ani nebudeme věnovat) a všechna σ-kmenová adjektiva jsou dvojvýchodná.

Některé koncovky σ-kmenové deklinace jsou z důvodů hláskového vývoje řeckého jazyka mírně odlišné od koncovek ostatních kmenů 3. deklinace. V prehistorické době řeckého jazyka totiž zanikala souhláska σ všude tam, kde stála mezi samohláskami. Víte, že většina koncovek 3. deklinace začíná na samohlásku. Protože σ-kmeny měly kmen zakončený na -εσ nebo -οσ, dostávalo se u nich toto σ často do pozice mezi dvě samohlásky a mizelo. Po ztrátě σ stály vedle sebe dvě samohlásky. V attičtině, podobně jako v některých dalších dialektech, se takové dvojice samohlásek, které netvoří dvojhlásku, vyslovovaly spojitě a jejich zabarvení se navzájem ovlivňovalo. Tomuto jevu se říká stahování a důkladněji se mu věnujeme v kapitole o stahování samohlásek v souvislosti s časováním sloves samohláskových stažených.



Substantiva s-kmenů

Vzor τὸ γένος, τοῦ γένους - "rod"



singulár plurál
nominativ τὸ γένος τὰ γένη
genitiv τοῦ γένους τῶν γενῶν
dativ τῷ γένει τοῖς γένεσι
akuzativ τὸ γένος τὰ γένη
vokativ ὦ γένος ὦ γένη



Zapamatujte si: Podle vzoru τὸ γένος, τοῦ γένους se skloňují neutra, která mají v nom. sg. koncovku -ος a v gen. sg. koncovku -ους.

Poznámka: Jiné tvary má substantivum τὸ κρέας - "maso", které se někdy skloňuje jako σ-kmen (τοῦ κρέως, τῷ κρέᾳ, τὰ κρέα, τῶν κρεῶν, τοῖς κρέασι), jindy jako τ-kmen (τοῦ κρέατος...). Podobně se chová i τὸ κέρας, τοῦ κέρατος / τοῦ κέρως - "roh".



Adjektiva s-kmenů

Adjektiva σ-kmenů jsou dvojvýchodná. Tvar pro maskulinum a femininum je zakončen na -ης, pro neutrum na -ες.

Vzor ἀληθής, ἀληθές - "pravdivý"



singulár plurál
m. a f. n. m. a f. n.
nominativ ἀληθής ἀληθές ἀληθεῖς ἀληθῆ
genitiv ἀληθοῦς ἀληθοῦς ἀληθῶν ἀληθῶν
dativ ἀληθεῖ ἀληθεῖ ἀληθέσι ἀληθέσι
akuzativ ἀληθῆ ἀληθές ἀληθεῖς ἀληθῆ



Poznámka pro zvídavé: Stejně jako adjektivum ἀληθής se skloňují některá známá řecká vlastní jména, například Σωκράτης, Ἀριστοτέλης, Εὐριπίδης, Διογένης, Δημοσθένης apod. Obdobně, jen s malými odlišnostmi se skloňují vlastní jména končící na -κλῆς (Περικλῆς, Σοφοκλῆς... srov. Niederle §176.3, Smyth §265).

Úkoly:

  1. Zopakujte si pravidla pro deklinaci neuter (viz kapitolu o členu).
  2. Ověřte, které pravidlo u σ-kmenů dále platí a které vlivem fonologických změn platit přestalo.
  3. Všimněte si, v kterých tvarech se v důsledku fonologických změn liší koncovka σ-kmenů od pravidelných koncovek 3. deklinace (viz úvod do 3. deklinace)